„Dodržování embarga vůči Íránu by mohlo monitorovat diplomatické zastoupení Evropské unie v Teheránu,“ nastiňuje poslankyně Lenka Andrýsová možné řešení, na kterém se shodla odborná komise Věcí veřejných. S ním se pak i jako místopředsedkyně sněmovního Výboru pro zahraniční politiku písemně obrátila na baronku Catherinu Ashton.

Nevyvážet moderní technologie, nedovážet ropu

Evropská unie a mezinárodní organizace včetně OSN aktuálně uvažuje zamezit vývozu svých moderních technologií do Íránu a naopak dovozu íránské ropy. Děje se tak na pozadí toho, že Írán během námořních cvičení v Perském zálivu úspěšně otestoval dvě rakety dlouhého doletu. „Problém je, že použití embarga a ekonomických sankčních opatření lze obejít například tak, že se tyto technologie dopraví na íránský trh například prostřednictvím třetích zemí, jako je Čína nebo Rusko, které se k omezením nepřipojily,“ upozorňuje poslankyně Andrýsová.

A pokračuje: „Dospěli jsme k závěru, že by mohli efektivněji než jednotlivé státy kontrolovat, zda nedochází k nežádoucímu dovozu technologií a v případě porušení embarga identifikovat, o jaké konkrétní výrobky a kterých společností by se jednalo.“ Lenka Andrýsová má na mysli zastoupení Evropské služby pro vnější činnost (ESVA).

Evropské zastoupení nemá moc co na práci?!

Otázkou je, zda následující tvrzení nebude baronka Ashton považovat za trochu urážlivé: „Tato organizace má mnohdy limitovanou a nespecifikovanou agendu. Věříme, že kapacitně by to evropský zastupitelský úřad mohl bez problémů zvládnout,“ píše poslankyně Věcí veřejných.

Evropská unie uvalí embargo na dovoz íránské ropy. Ve středu  vpodvečer se na tom podle zákulisních informací dohodli evropští diplomaté. Ti mají oficiálně dohodu posvětit 30 ledna, tvrdí britský list Telegraph. Zákaz dovozu pak má začít platit o něco později. Barel na to zareagoval posílením až do blízkosti osmiměsíčního maxima. Ještě výraznějšímu zdražení zabránily obavy z další eskalace evropské dluhové krize. Ta by totiž oslabila poptávku po komoditách.

Verdiktem o přísnějších omezeních vůči Íránu kvůli jeho problematickému jadernému programu by Evropská unie měla následovat Spojené státy americké, které se tak rozhodly už koncem roku. Důvodem sankcí jsou obavy, že Írán vyvíjí jadernou zbraň.