„Příroda nám pomáhá a úroveň radioaktivity postupně opravdu rapidně klesá,“ říká Miroslav Hron, vědecký pracovník Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, a dodává: „Dnes už nemá radiace na okolí zdaleka takový vliv, jako tomu bylo těsně po havárii.“ 

Miroslavu Hronovi potvrdila černobylská havárie to, co prý říkali vědci ve 40. letech. „První řetězovou štěpnou reakci uskutečnil v roce 1942 tým profesora Enrica Fermiho v Chicagu. Krátce poté uspořádali vědci tajnou konferenci, na které oznámili, že tento typ reakce je jediný možný, ale palivem musí být výhradně uran.“ Uran totiž obsahuje vysoký podíl neštěpitelných složek, kdežto jiné používané prvky jako plutonium či americium jsou velmi nebezpečné. Obsahují totiž mnohem více štěpitelných složek, jsou to vlastně jaderné výbušniny.