Zatím se ale zdá, že protest odborářů summit příliš nenaruší, jak sdělil zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák. Hlavní bruselské letiště Zaventem podle něj zatím přijímá bez problémů. Pro případ, že by se to změnilo, je prý připraven plán B - vojenská základna Beauvechain, vzdálená asi 30 kilometrů od Bruselu. Odtud by se pak politici zřejmě přepravovali do centra Bruselu vrtulníkem. Čekají se totiž blokády na silnicích. Odboráři chtějí blokovat příjezdové trasy od letiště i cesty k sídlu Rady Evropské unie. Zatím ale větší zácpy na silnicích hlášeny nejsou. 

Na stávku ale podle Nováka nejvíc doplácejí obyčejní Belgičané. Nejezdí žádná veřejná doprava. Mimo provoz jsou jak v Bruselu, tak i v dalších městech autobusy i vlaky. Hodně lidí proto organizovalo na internetu skupiny, které jedou do zaměstnání společně autem. 

Transparenty před sídlem rady EU

Žádné velká demonstrace odboráři nechystají, na to je prý podle zpravodaje Pavla Nováka i moc velká zima, ohlášená je jen menší akce na náměstí Roberta Schumanna před sídlem rady EU. Už jsou tam natažené velké transparenty s nápisem ‚Nechceme Evropu úsporných opatření, chceme Evropu solidární.‘  Zatím je ale vidí jen diplomaté, příjezd politiků se očekává ve dvě hodiny odpoledne.

Naplánování stávky na den summitu je záměrné. Odbory chtějí dát evropským lídrům najevo, že úspory nejsou nejlepším řešením hospodářské krize. K úsporám je podle nich potřeba zavést programy, které zmírní jejich dopady na obyčejné lidi. 

O čem bude summit?

Ohlášené podepsání dohody o větší rozpočtové disciplíně otevře i zemím mimo eurozónu cestu na summity států platících eurem. Budou tam hrát roli pozorovatele a budou moci prezentovat své názory na opatření, která by chtěla eurozóna přijmout. Hlasovací právo ale nedostanou. 

Podle smlouvy si mají její signatářské země zakotvit ve svých zákonech takzvané zlaté pravidlo, tedy udržení vyrovnaného státního rozpočtu. Jeho deficit by mohl být maximálně půl procenta HDP. 

Většina členských zemí čeká s podpisem smlouvy až na dokončení jejího definitivního znění. To se má dohodnout dnes. Česko chce jako jediné o přistoupení ke smlouvě uspořádat referendum. 

Podle odborníka na ústavní právo z Univerzity ve velšském Cardiffu Jiřího Přibáně je základním právním problémem i pro Českou republiku, jestli by se smlouva měla posuzovat jako přenos pravomocí na evropské orgány nebo zda se jedná o běžnou hospodářskou smlouvu.  „Záleží na tom, jak bude konečné znění vypadat. Všichni právníci se snaží o to, aby se využilo stávajících mechanismů a aby se smlouva nemohla interpretovat tak, že radikálním způsobem přenáší pravomoci na evropské orgány,“ řekl Přibáň.