Bankovní vklady Čechů v ohrožení. A Kalousek si něco pytlíkuje, běduje Dolejš

04.12.2011 14:55 | Zprávy

V současné době proběhla médii informace, že některé zahraniční mateřské banky českých dcer jim daly pokyn ke sníženému poskytování úvěrů. Redakce se proto zeptala politiků-ekonomů, zda je možné vyvedení peněz z českých bank, tedy peněz českých střadatelů do zahraničí.

Bankovní vklady Čechů v ohrožení. A Kalousek si něco pytlíkuje, běduje Dolejš
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

„V každém případě, ať už budou nebo nebudou nějaká opatření, za krizové situace bude klesat úvěrová angažovanost bank," říká pro ParlamentníListy.cz stínový ministr financí KSČM Jiří Dolejš. Banky budou podle něj opatrnější a nebudou půjčovat peníze. Navíc prý u rakouských bank hraje roli ještě jeden prvek. „Rakušané chtějí zajistit urychlení implementace normy pro bezpečnost bank, zvanou Basel III, a tato norma zvyšuje povinnosti kolem kapitálové přiměřenosti a likvidity," vysvětluje komunistický ekonom. Rakušané tak chtějí podle Dolejše ozdravit své banky tím, že tuto normu nezavedou ve střednědobém horizontu, jak se původně plánovalo, ale už v roce 2013.

Logicky pak z toho podle Jiřího Dolejše vyplývá, že si banky budou chtít ozdravit bilance, posílit kapitálové rezervy, což znamená, že budou chtít méně půjčovat. „To může mít dopad na podporu ekonomického růstu," říká Dolejš. Je proto třeba podle něj zvažovat růstovou politiku i z tohoto pohledu. Z pohledu multiplikačních efektů vládních výdajů, je důležitá otázka hledání takových odbytišť, která by byla solventní. „Ne každé odbytiště, které bere zboží, je také platby schopné, tedy solventní," připomíná Dolejš ParlamentnímListům.cz.

Dolejš na Kalouska: Otevřete debatu s opozicí

Je tu tak celá řada vážných problémů, o nichž je podle Dolejše načase hovořit napříč politickým spektrem, protože hospodářská politika dnes nemůže pokračovat ve vyjetých kolejích. „A týká se to rozpočtové politiky, podpory investování, podpory zahraničního obchodu a odbytu," varuje stínový ministr. To všechno je prý nutné znovu probrat, takže podle Dolejše by se s krizovým plánem neměly dělat takové tajnosti. „Kalousek to pytlíkuje někde na ministerstvu, ale takové ciráty by s tím dělat neměl," říká Dolejš. Podle něj by se měla otevřít debata - bez paniky, věcně, ale rozhodně otevřít.

Pokud jde o stažení českého kapitálu do mateřských zahraničních bank, nejde to podle Dolejše sice úplně jednoduše, ale určité procento by prý stáhnout mohly. „Za prvé je tu možnost při rozdělování zisku, což se podle něj děje a dělo, když ze země odchází podstatná část zisku do zahraničí," poukazuje na možnou cestu vyvedení kapitálu. To je prý právě ono rozhodnutí o dividendách, které se navíc v naší republice ani nedaní. Pak prý mohou „naše" dceřiné banky podle jeho názoru takzvaně „investovat", a to investovat do mateřských investičních fondů. Tam sice pohyby kontroluje Česká národní banka, takže nemohou investovat příliš významné částky, ale v případě investice rozdělené do více fondů může být odliv peněz a propojenost s mateřskými bankami pro české banky poměrně významný.

To riziko zde latentně samozřejmě je přítomné a mělo by být podle Dolejše vydiskutováno, kvantifikováno a nalezeno řešení, jak mu předejít, aby se zároveň předešlo zbytečným problémům.

Základním problémem však podle Dolejše je skutečnost, že ty banky jsou v drtivé většině v zahraničních rukách, „takže my můžeme jen přijímat opatření, která jsou samozřejmě konformní s pravidly, která Evropská unie má", dodává pro ParlamentníListy.cz Jiří Dolejš.

Žádnou paniku, ale říct se to musí...

„Hlavně nezvedejme paniku, to by bylo to nejhorší, k čemu by mohlo dojít," upozorňuje ParlamentníListy.cz další poslanec a ekonomický expert Věcí veřejných Michal Babák. Podle něj by spíše právě panika a nervozita mohly situaci samozřejmě negativně ovlivnit.

Stav evropských bank je podle Michala Babáka neutěšený, nicméně vidí dvě možnosti pro řešení situace. Ta první je podle něj docela „drsná", tedy, že to, co chybí v bankovních sektorech, což by mělo být asi 300 miliard eur, se „bohapustě a sprostě vytiskne". Pro tuto chvíli by se tím podle něj problém vyřešil.

Michal Babák připomněl, že se tímto způsobem řešil problém v minulosti v USA, a že to z časového hlediska není řešení zrovna pozitivní. „Ten problém se může prohloubit a za rok za dva být daleko větší," varuje Babák. Tím by se podle něj zvýšila nejen inflace, ale hrozila by i devalvace eura.

Vzhledem k tomu, že ČR není v eurozóně, postihlo by to podle Babáka především naše exportéry. Naopak naše veřejnost, včetně importérů by to asi nejspíš přivítala.

Babákův scénář: Německo to zaplatí, za to bude schvalovat rozpočty států EU

Druhou, ale naprosto nepravděpodobnou možností, je podle Babáka to, že do bankovního sektoru „naleje" peníze Německo, které tímto obnosem disponuje a „zalátá tu díru", lidově řečeno. Za to by si ale Německo mohlo žádat schvalování fiskálních politik zemí Evropské unie. Další věcí je, že by se za to měla přesunout část administrativy z Bruselu, a že oni (Němci) budou schvalovat rozpočty jednotlivých zemí. Tedy i rozpočet naší republiky. „A to si myslím, že s tím nikdo nemůže souhlasit," konstatoval Babák.

„Tedy, neumím si představit, že by Francouzi připustili, aby jim Němci schvalovali rozpočet," směje se Babák. Konstatuje nicméně, že takový návrh ze strany Německa padl, i když je to podle něj iracionální varianta, která nepovede k žádnému výsledku.

V tuto chvíli nám tak podle Michala Babáka zbývá pouze varianta „finančního dotisku" oněch tří set miliard, čímž se odsune problém chybějících peněz v čase. „Je otázka, zda to bude o půl roku, o rok, to nikdo nedokáže předpovědět, říká ekonomický expert VV ParlamentnímListům.cz. Je pak prý více než jasné, že euro půjde dolů, vzhledem k inflaci a pravděpodobné devalvaci, jejichž míru ale opět nedokáže v tuto chvíli nikdo předpovědět, zda to bude pokles na 20 nebo 15 korun za euro? Podle Babáka je ale možné všechno.

Znamená to, že na dovolenou do zemí eurozóny budeme jezdit za levno, ale tragicky by se to mohlo odrazit na našem exportu do Německa, který nás v tuto chvíli drží nad vodou.
Podle Babáka by taková situace mohla vyvolat další problémy s nezaměstnaností. Přeorientování na jiné trhy by pak nebylo jednoduchou záležitostí, takže zatím je to podle něj Německo, které nejvýraznější měrou ovlivňuje náš export a hrubý domácí produkt (HDP). „Opravdu pochybuji, že bychom se dokázali během půl roku přeorientovat na jiné trhy," říká Babák.


Čtěte také:


FotoKoláž: Hans Štembera


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radmila Zemanová-Kopecká

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Správa jeskyní ČR: Čerti s Mikulášem přijdou za dětmi do Výpustku, Koněprus i Mladče

22:08 Správa jeskyní ČR: Čerti s Mikulášem přijdou za dětmi do Výpustku, Koněprus i Mladče

V peklo s čerty i Mikulášem se na přelomu listopadu a prosince změní tři zpřístupněné jeskyně –Výpus…