"Pusťte mě dovnitř, aspoň na záchod," žebrá jeden z mužů bez domova. Je devět hodin ráno, tedy hodina před tím, než se denní nízkoprahové centrum Armády spásy otevírá. "Jen se ohřeju, a hned vypadnu," říká v chladném ránu další. Pracovníci, kteří vchod do centra hlídají, jsou ale neoblomní. "Vydržte ještě hodinu, je zavřeno," říkají. A tak bezdomovci čekají.

V deset hodin, kdy se centrum otevírá, se jich do Armády spásy, organizace, která po celém světě zajišťuje péči a pomoc lidem bez přístřeší i těm, kteří se ocitli ve špatné sociální situaci, nahrne hned několik desítek.

Polévka a sprcha

"Denně k nám chodí v průměru 120 osob," říká pro ParlamentníListy.cz ředitel centra Miloslav Pípal. "Největší poptávka je po teplé polévce a sprchách. Často ale klienti chtějí i sociální, poradenskou pomoc, zajímá je například to, jak si zařídit doklady," říká muž, který se na současný post dostal přes řadu jiných. "V sociální práci, kterou jsem i vystudoval, jsem vykonával téměř vše, od klasického přes terénního pracovníka, až po současnou funkci," říká.

Čtěte také:

• Na Cikány platí jen tvrdá ruka. Drsná reportáž z Ústecka
• Romové útočí i na Břeclav. Místní se bojí chodit na vlak

Lidé žijící na dně

Z útulné kanceláře, která se nijak neliší od té klasické úřednické, nás zavádí přímo do nízkprahového centra. Tedy centra pro lidi, kteří žijí a spí pod mostem, v ulicích či parcích. "Centrum má skutečně nízký práh, chodí sem lidé, kteří se dostali na pomyslné dno," komentuje okolo stojící, většinou zapáchající klienty. Většina z nich jsou muži středního věku, ale výjimkou nejsou ani ženy. I ty nejmladší.

"Dnes jsem spala v tramvaji, bylo to děsný, nemám ani ponožky," svěřuje se ParlamentnímListům.cz jedna z nich, dvaadvacetiletá slečna Alena. "Večer jsem se rozešla s přítelem, neplatil nájem, a tak nás vyhodili z bytu. O práci jsem přišla už dříve," říká mladá dívka, která je i přes složitou situaci, do které se dostala, plna entuziasmu. "Věřím, že se mi z téhle situace podaří brzy nalézt řešení, práce se nebojím, ráda jednám s lidmi," říká.

A kde bude spát zítra, pozítří? Krčí rameny. "Netuším. Neumím žít ze dne na den, děsí mě, že zase budu spát v tramvaji," říká dívka, která tuto noc stráví v noclehárně Armády spásy. Ta má kapacitu 52 lůžek. Rozhodně tak nedokáže uspokojit poptávku všech zájemců.

Dále k věci:

• Táborská radnice se s bezdomovci nepáře: Ven! poručila
• Brno je plné bezdomovců a narkomanů. Peníze na ně nemá
• Posledního sčítání se neúčastnilo 100 tisíc lidí. Často bezdomovci

"Většinou poptávka převyšuje nabídku. V zimě tak děláme to, že necháváme otevřené denní centrum i v noci, je tam několik tzv. volných židlí," říká šéf centra Miloslav Pípal.

Za pětikilo řeknu cokoliv

A zájem o služby Armády spásy je skutečně vysoký.  K novinářům ani nově příchozím ale zdejší "komunita" příliš vstřícná není. "Když mi dáš pětikilo, řeknu Ti cokoliv," nabízí redakci jeden ze zdejších klientů. "To je placený?" ptá se další k našim pokusům o zachycení zdejší atmosféry či rozhovor.

Poté, co zjišťuje, že interview by poskytl zdarma, zklamaně odchází. Pro polévku, osprchovat se, nebo vyfasovat oblečení. Klientům totiž Armáda spásy poskytuje měsíčně až osmery ponožky, kalhoty, bundu i další součásti oděvu.

• Další reportáže ParlamentníchListů.cz čtěte ČTĚTE ZDE 

Foto: Hans Štembera 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.