Gotta na Hrad. Senátor shazuje přímou volbu, v ODS není sám

Jiří Weigl přednesl prezidentovy názory na jednání se zástupci stran a dalšími experty, kteří v Senátu debatují o zavedení přímé volby prezidenta. Česká republika byla podle Klause vždy parlamentní a ne prezidentskou republikou.

Více zde:

Kancléř Weigl: Klaus není příznivcem přímé volby hlavy státu

Prezident se totiž domnívá, že primární legitimitu v zemi nese parlament. Česko prý není připraveno na diskusi o komplexní změně ústavy, změna způsobu volby prezidenta bez změny pravomocí ale podle Klause nemá smysl, neboť přímo volený prezident by měl mnohem větší legitimitu a tím by měl mít i větší pravomoci.

S Klausem mimo jiné souhlasí bez výhrad poslanci Walter Bartoš, Aleš Rádl, David Vodrážka, poslankyně Ivana Řápková, europoslanec Ivo Strejček, místopředseda pražské ODS a starosta Prahy 15 Pavel Klega či senátoři Luděk Sefzig a Pavel Eybert, kteří to sdělili redakci. Odpůrců přímé volby je ale více.

SLEDUJEME téma Přímá volba prezidenta

Prezident má pravdu, ale je tu koaliční smlouva

„Souhlasím, nic jiného si ani po celou dobu nemyslím, ale respektuji vládní závazek předložit ústavní zákon," odpověděl diplomaticky místopředseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda Ústavně právního výboru Marek Benda.

Předseda poslaneckého klubu Petr Tluchoř redakci sdělil, že podobně jako prezident Klaus nepatří k zastáncům přímé volby prezidenta. „Pokud se ale na ní koalice v koaliční smlouvě shodla, budu tuto dohodu plně respektovat. Ke změnám ústavních pravomocí prezidenta ale důvod nevidím," dodal Tluchoř.

To raději Karla Gotta

Nejradikálněji vyjádřil svůj odpor senátor Tomáš Jirsa: „Setrvávám na stanovisku, že budu hlasovat proti. Kdyby přímá volba nakonec prošla, budu hlasovat pro Karla Gotta."
Za to první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka přímou volbu podporuje. „Všechny parlamentní strany měly v programu přímou volbu a bude to legitimní rozhodnutí parlamentu, tedy nic proti parlamentní demokracii," myslí si senátor.

„Česká republika skutečně není prezidentskou republikou a nevidím žádné racionální argumenty, proč by k takové významné ústavní změně mělo dojít. Samozřejmě máme tady také koaliční smlouvu," uvedl poslanec Pavel Bém. "Na názoru prezidenta je mnoho logiky," uvedl předseda pražské ODS a poslanec Boris Šťastný. Podobně reagoval i poslanec David Šeich: "Názor prezidenta je mi blízký, ale jsem otevřený vnitřní dohodě v ODS."

Snad se zákonodárci zaseknou

Dlouhodobě proti přímé volbě je i europoslanec Hynek Fajmon. „Představa, že přímá volba prezidenta přinese nějakou větší kvalitu naší demokracie, je naprosto zcestná. Československá i česká ústavní tradice je založena na nepřímé volbě a ke změně této tradice není žádný racionální důvod. Přímá volba prezidenta bude dávat příležitost k zviditelnění různým populistům nebo pomatencům a bude polarizovat společnost. Doufám, že se poslanci a senátoři nad technickým řešením změny ústavy "zaseknou" a nakonec přímá volba nebude. Takový výsledek bych považoval za skvělý," vysvětlil Fajmon.

Senátorka Daniela Filipiová též řekla, že má s přímou volbou problém, neboť u nás není tradicí. „Jsme zastupitelská parlamentní demokracie, takže se dá říct, že s opanem prezidentem souhlasím," dodala senátorka. Podobný argument uvedl i poslanec Pavel Suchánek.

Kreativní vláda

„Já si dokonce myslím, že tato kreativní vláda s nápady jako tvrdě pokutovat majetek, vozit studentům dotazníky bezpečnostní agenturou a podobně by se raději vůbec ústavu měnit pokoušet neměla. Co když třeba Bárta by měl nějaký nápad?" pustil se do Nečasovy vlády jmenovec ministra spravedlnosti a senátor Jiří Pospíšil.

Poslanec Marek Šnajdr uvedl, že jeho názor není ovlivněn prezidentem, ale jeho dlouhodobou obhajoby parlamentní demorkacie. „Je to drahý a zbytečný populismus," míní Šnajdr.

Překvapení z prezidenta

Poměrně ostře naopak zkritizovala prezidenta pražská radní a členka Výkonné rady ODS Aleksandra Udženija. „V poslední době jsem celkově překvapena z některých postojů pana prezidenta," uvedla politička, která je pro přímou volbu kvůli nedůstojnosti minulých prezidentských voleb a kvůli tomu „co předváděli senátoři a poslanci".

„Všichni vnímáme, že občané se začali mnohem více zajímat o politiku a politiky, a proto by to měli být právě občané, kteří si zvolí hlavu státu," doplnila členka rady hlavního města.

Kriticky k prezidentovi se vyjádřil i předseda jihomoravské ODS Jiří Kadrnka. "Trošku se podivuji a mračím nad tímto vyjádřením, protože pan prezident, při vší úctě k jeho osobě, na jednu stranu respektuje ústavu a správně podotýká, že máme parlamentní systém, ale jeho vlastní aktivity, zejména od prosince loňského roku (připomenu jen poslední snahu pana prezidenta moderovat legislativní proces penzijní reformy) ukazují snahu o ´nastolení´ prezidentského systému."

S přímou volbou i větší pravomoci

Poslankyně Jana Černochová míní, že prezident s přímým mandátem by znamenal zásadní zásah do ústavních vztahů. „Mandát získaný přímo od občanů s sebou nese větší odpovědnost a měl by tak představovat i nárůst kompetencí. Přímá volba by tak měla nově nastavit poměry mezi ústavními orgány v rámci vybalancování moci. Předpokládám, že i tomto budeme v rámci koalice ještě diskutovat," uvedla Černochová.

Stejný postoj má i primátor Kladna a kandidát na senátora Dan Jiránek. „Bylo by zvláštní, kdyby přímo volený prezident musel mít kontrasignaci některých svých úkonů premiérem či ministrem, kteří přímo voleni nejsou. Přímo volený pokladač věnců by nebyl šťastným řešením," míní Jiránek.

Podobně i europoslankyně Andrea Češková se domnívá, že pokud má být přímá volba zavedena, tak by se měly změnit pravomoci prezidenta, ale nejenom jeho.

Přímá volba nepomůže zájmu o politiku

Senátor Miroslav Škaloud uvádí proti přímé volbě tyto argumenty: nemá tradici, neřeší skutečné problémy, přinesla by další již šesté cyklické volby a další výdaje. Podle něho zájem o veřejné dění může přinést jen dočasně, ale naopak zavedením dalších voleb může zapříčinit nezájem občanů chodit k volbám, při současných pravomocích nezáleží, zda bude prezident zvolen tak či onak. Země, kde není přímá volba se mu nezdají méně demokratické než tam, kde přímá volba je. Příklady Jacquse Chiracka a Francoise Mitteranda podle něj neukazují, že by se přímo volení prezidenti vyhli špíně politiky. A za dostatečnou pojistnou brzdu v politickém systému považuje Senát.

Senátorovi Jiřímu Oberfalzerovi naopak přímá volba nevadí. Ústavní pozice prezidenta by se pak ale měla podle něj posílit, ne omezit. „Vůbec by mi nevadil prezidentský systém amerického či francouzského typu," dodal senátor.

Čtěte také: