Podle expremiéra a také bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly je poněkud slepé chtít od lidí, aby si spořili minimálně pět tisíc každý měsíc na svůj důchod. V takové výši by si totiž Češi museli spořit, pokud by Česko přistoupilo na privatizaci důchodových systémů, to znamená, pokud by se důchodový systém převedl do kapitálových fondů.

Špidla ale tvrdí, že 30 procent českých domácností nevytváří žádné úspory, protože na ně nemá. Bývalý český premiér a eurokomisař tak v pondělí reagoval na výstupy Bezděkovy komise s tím, že některá opatření jsou ekonomicky a eticky neobhajitelná.
 

„V této důchodové krizi se zaměňuje technický deficit s možností financovatelností," podotkl k tomu Špidla.

Kočárník snížil odvody, pak nastal deficit

Deficit systému podle něj vznikl celkem dvakrát. Poprvé, když ministr financí a místopředseda vlády (ve vládě Václava Klause v letech 1992 až 1997) Ivan Kočárník „šáhl" do systému a snížil penzijní odvody a ty se tak poté dostaly do deficitu. „Až sociálně demokratická vláda zvýšila mírně odvody v podstatě na původní hodnotu a systém se tak dostal do přebytku," vysvětlil Špidla.

Současný deficit je podle něj ze dvou třetin dán snížením příjmu důchodového systému na základě politického rozhodnutí Topolánkovy vlády a z jedné třetiny výpadkem příjmů v době krize. Nyní je 8,4 procent HDP, ale Česká republika by podle Špidly klidně unesla zvýšení o další procenta.

Odvody ve výši 13 procent jsou možné

Tým pod vedením ekonoma Vladimíra Bezděka podle Špidly totiž vypočítal, že by deficit důchodového systému v roce 2095 měl dosáhnout až 13 procent HDP. I takový deficit je ale národohospodářsky financovatelný, podotkl bývalý eurokomisař.

„Česká republika vydává na svůj důchodový systém ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nyní 8,4 procent HDP, což je pátý nejmenší výdaj. Jen pro srovnání, Polsko dává 12,4 procent a Maďarsko 10 procent. Sedmnáct zemí EU dává na důchody relativně více, než my. Dosáhnout třináctiprocentního podílu důchodového systému na HDP v dalších letech by ovšem bylo financovatelné," zdůraznil Špidla.

To, co navrhuje Bezděkova komise, tedy vytvoření povinného kapitálového pilíře, to je prý pro ČSSD nepřijatelné. "Protože, když uložím povinnost, musím garantovat výsledek. A to se neděje," řekl dále Špidla s tím, že proto je tento návrh ekonomicky i eticky neobhajitelný.

Říkám ano spoření ve věcném kapitálu

„O dobrovolném pilíři lze diskutovat. Je ale omyl myslet si,  že kapitálové systémy jsou ochranou demografického vývoje. Pokud budeme mít na jedné hromadě majetek v penězích a nebude reálná ekonomická produkce, tak ten majetek bude nanic," dodal Špidla.

Nakonec zdůraznil, že by to bylo jiné, kdyby si lidé spořili ve věcném kapitálu a ne v penězích. „To by už byla odpověď na demografické stárnutí," doplnil.

Co je Bezděkova komise?

Bezděkova komise je expertní tým, který sestavil ministr financí Eduard Janota, aby připravil pro budoucí vládu návrhy, jak postupovat při reformě českého důchodového systému. Komisi expertů opět vedl Vladimír Bezděk, který se podobné zadání řešil už v roce 2005 podle zadání tehdejších parlamentních stran. Výsledky tehdejší Bezděkovy komise politici nevyužili a k žádným rozsáhlejším změnám se neodhodlali.

Experti v rámci řešení navrhují snížit pojistné z 28 na 23 procent hrubé mzdy, ale zároveň počítají s jednotnou sazbou 19 procent u DPH.

Bezděkova komise zdůraznila nutnost vytvořit dva spořící pilíře, z čehož jeden by měl být povinný. Navrhla také postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu, aby se srovnal limit u mužů a žen v roce 2035. Vláda by dle návrhů neměla mít právo valorizovat důchody více, než počítá zákon. Podle komise by se také měly zrušit doživotní výplaty vdovských a vdoveckých důchodů: tato dávka prý nenaplňuje žádný podstatný účel, ale je nákladná.

Čtěte více:

Špidla: Privatizací důchodových systémů získá moc finanční oligarchie

Bezděk: Vedle státního pilíře důchodů je třeba posílit „spořící" nohu