Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl stížnost menších stran proti rozdělení města do sedmi volebních obvodů. Zároveň soudci odmítli návrh na zrušení části zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Sporná část normy stanovuje, že obec lze rozdělit do obvodů nejpozději 85 dní před konáním voleb. Podle malých stran jde o příliš krátkou lhůtu. 

Na Ústavní soud se obrátila Strana zelených, SNK ED a Věci veřejné. Spolu s osmi Pražany ve stížnosti tvrdili, že rozdělení města na obvody porušilo jejich práva. Po ÚS strany žádaly, aby nařídil Městskému soudu v Praze nové projednání volební žaloby, kterou pražští soudci původně zamítli. ÚS požadavku nevyhověl, cesta k opakování voleb se tak tím zavřela.

Soudce zpravodaj Jiří Nikodým nyní čte odůvodnění nálezu.

Zástupci menších politických stran v závěrečných řečech označili rozdělení Prahy za účelové. "Byli jsme významně poškozeni a zkráceni na svých právech," uvedl předseda zelených Ondřej Liška.

Souvisejicí:

• Soudce zaskočil magistrát. Dokumentem, jak zaříznout VV a Zelené
• Právo lže. Nic jsem neviděl, popírá dokument Blažek. Liška tvrdí opak

Místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake upozornila přde senátem na nepřehlednost obvodů. Řekla, že nepřehledný systém navíc mátl voliče a nikdo přádně nevěděl, kdo kde vlastně kadiduje. "Systém je podle mého názoru nepřehledný a občanům nejasný. Zásadně nesouhlasím s tvrzením, že rozdělení Prahy volby zjednodušilo," uvedla Peake.

Advokát menších stran Pavel Uhl byl pak toho názoru, že  je třeba volby zopakovat, protože jiná cesta k nápravě už není možná.

Právník magistrátu varoval před zpolitizováním
    

Jiný názor měl ale právní zástupce magistrátu Roman Felix. Podle něj má spor politické pozadí. Advokát ve své řeči také rozebral lhůty, na něž si žalobci stěžovali. "Prováděli jsme porovnání  s lhůtami jiných států, celkem pěti a Česko je na druhém místě. Pětaosmdesátidenní lhůta nijak nevybočuje a je na druhém místě z hlediska přiměřenosti voleb," zmínil k tomu.  

Volby v Praze vyhrála TOP 09, ale koalici utvořili sociální a občanští demokraté. ODS a ČSSD mají dohromady v třiašedesátičlenném zastupitelstvu 34 křesel. Zelení spolu se SNK ED získali 5,9 procenta hlasů, Věci veřejné dostaly 5,66 procenta hlasů. Přesto tyto menší strany nemají v zastupitelstvu žádné mandáty, i když překročily pětiprocentní hranici.

Psali jsme:

• Bém o návratu 'do Prahy' nechce mluvit. Počkám si na soud, říká

O rozdělení Prahy do sedmi obvodů rozhodlo pražské zastupitelstvo v červnu 2010, kdy měla ještě většinu ODS. Za každý obvod je v zastupitelstvu devět mandátů. Počet oprávněných voličů v obvodech přitom kolísá od přibližně 125.000 do 146.000. Opatření ještě před říjnovými volbami posoudil Nejvyšší správní soud a dospěl k závěru, že míra nerovnosti hlasů nepřekračuje přijatelnou mez.

Zajímavé je, že ústavní soudci ve svém nálezu  nebyli jednotní. Médiím to řekl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. "Soudci nebyli jednotní. Texty nálezu a odlišných stanovisek budou zveřejňovány průběžně, jakmile budou k dispozici," řekl pro ČTK Langášek.

Související:

• Nepřesný Klaus. Ústavní soud řešil pražské volby už v roce 1998 
• VÍME PRVNÍ Ústavní soud si na pražské volby posvítí 29. března 
• Nové volby v Praze? Možný katalyzátor rozpadu vlády