Podle Schwarzenberga byl Gruša vynikajícím českým diplomatem, výborným spisovatelem a básníkem ve dvou jazycích. Bývalý ministr školstvíjna v Německu během operace srdce. Poslední rozloučení se konalo v rodinném kruhu. Duka vyjádřil vděčnost za Grušovu práci "ve prospěch českého národa". Připomněl jeho redaktorskou práci v časopise Tvář a tradici českých emigrantů.

Generace stojící na rozcestí

"Patřil ke generaci, která stála na rozcestí. Bylo možné se ohnout a spolupracovat s totalitní mocí. To (Gruša) neučinil. Volil druhou cestu těch, kteří nepoklonkují před pánem a po roce 1989 mohl stát se zvednutou hlavou," uvedl Duka. Nenadálý skon Gruši se velmi dotkl například exprezidenta Václava Havla. "Myslím na něj jako na jednoho z několika mně blízkých lidí, jichž jsem si hluboce vážil a kteří v poslední době opustili tento svět," uvedl Havel.

Básník, prozaik, překladatel, novinář, diplomat a politik Gruša se narodil 10. listopadu 1938. Po pádu komunismu působil jako velvyslanec v Německu a Rakousku, byl také ministrem školství. Poté byl mimo jiné ředitelem vídeňské Diplomatické akademie či předsedou Mezinárodního sdružení PEN-klubů. Politicky se angažoval i před listopadem 1989. Kritika režimu ho vedla nejen k podpisu Charty 77, ale zanedlouho také k nucené emigraci do Německa.

Mezi jeho nejvýznamnější literární práce patří například básnické sbírky Cvičení mučení, Modlitba k Janince či próza Dámský gambit. Významná je také jeho překladatelská činnost zaměřená především na německy píšící české autory, jakými byli Franz Kafka či Rainer Maria Rilke.

Gruša se do posledních chvil zajímal o politické dění. Hospodářské noviny před časem mimo jiné připomněly jeho slova o tom, že současný Hrad je "sídlem českého žvástu". "Ze svého domku ve vesnici Merl u Bonnu posílal českým národovcům hodně uštěpačné vzkazy," konstatoval deník.

Související:

Bývalý ministr školství a diplomat Jiří Gruša skonal v Německu