„Velmi pozorně tady posloucháme celou dobu, poslouchali jsme v prvním, druhém čtení a děláme to i ve třetím čtení, návrhy, názory a kritiku opozice. A samozřejmě všechny hlasy, které zde v Poslanecké sněmovně zaznívají, vláda bedlivě poslouchá. Jak vidíte, tak na ně taky kolegové opakovaně v jednotlivých čteních reagují. Myslím si, že to nebylo vždycky obvyklé a že je správné, že tímto způsobem naše vláda ke státnímu rozpočtu, k tak důležitému zákonu, přistupuje,“ sdělil Petr Fiala poslancům v rozpravě o státním rozpočtu.

I přes pozorný poslech ale nakonec vláda žádný z opozičních pozměňovacích návrhů nepodpořila.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob před novináři uvedl, že pozměňovací návrhy opozice by zvýšily schodek státního rozpočtu o desítky miliard.

Výdaje státního rozpočtu se tak zvyšují jenom z iniciativy vládních stran. A mnozí se nad řadou těchto nápadů pozastavují.

Zejména v případě novely služebního zákona, kterou koalici vetoval i prezident Zeman, ovšem poslanci pěti vládních stran v tomto týdnu veto přehlasovali.

Politické vedení ministerstva...

Dílo, které nenavrhla vláda, ale skupina poslanců – v sestavě Marek Benda, Marek Výborný, Jan Jakob, Josef Cogan a Jakub Michálek – přináší zásadní změny především na úrovni náměstků ministrů. Doposud zákon, utvořený za Sobotkovy vlády konsensem koalice i opozice, hovořil o náměstcích odborných, kteří mají stát v čele jednotlivých sekcí úřadu. Posléze byla zavedena i možnost náměstků politických, ale jejich počet byl omezen na dva.

Schválený návrh koaličních poslanců funkce odborných náměstků ruší – a u těch politických naopak zavádí neomezený počet. Funkce ministerského náměstka přitom pro rozpočet obnáší plat přesahující sto tisíc korun, služební vůz a další výhody.

Opozice, prezident i řada dalších lidí se podivovali, zda právě toto je ono šetření, o kterém premiér Fiala i ministr financí Stanjura stále mluví.

Prezident Miloš Zeman ve zdůvodnění svého veta napsal: „Funkce tzv. politického náměstka není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení, jeho úkoly jsou v zákoně vymezeny z části neurčitě a z části v minimální míře a v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku.“

Na ministerstvech již v rámci kvóty dvou náměstků našla uplatnění například řada neúspěšných kandidátů Pirátů z loňských sněmovních voleb (samozřejmě vedle Jana Lipavského, který se stal rovnou ministrem). Například Josef Pavlovic, absolvent bakalářského oboru marketing a management na ekonomické fakultě v Plzni, se stal náměstkem na ministerstvu zdravotnictví.

Ondřej Profant byl náměstkem u svého stranického předsedy Ivana Bartoše na ministerstvu pro místní rozvoj.

Nyní se počet politických náměstků může zvýšit na libovolné množství. Vládní politici však opoziční poslance z řečniště ujišťovali, že nikdo z ministrů nepočítá s více než třemi náměstky.

Z dosavadních odborných náměstků se stávají „vrchní sekční ředitelé“. Doposud to fungovalo tak, že náměstek zodpovídal za jednu či více sekcí ministerstva. Nyní budou náměstci součástí politického vedení ministerstva.

„Náměstci jsou osoby, které si přivádí nový ministr,“ vysvětlil ve sněmovní rozpravě předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Oficiální vysvětlení v důvodové zprávě zní: „Často kritizovaným nedostatkem stávající právní úpravy je existence dvou na sobě nezávislých pozic náměstků v ministerstvech a v Úřadu vlády České republiky – náměstka člena vlády, který je součástí politického aparátu a nemá významné pravomoci ve služebních vztazích, a náměstka pro řízení sekce, jenž je představeným, a tedy stupněm řízení podle zákona o státní službě. Pro odpolitizování státní správy, jako jednoho z cílů zákona o státní službě, je nezbytné striktní oddělení politické a úřednické (odborné) linie státní správy.“

Neznamená to však, že se současní odborní náměstci automaticky přesunou do nově pojmenovaných funkcí. Třeba Vít Rakušan již v České televizi avizoval, že on na ministerstvu vnitra na posty sekčních ředitelů vypíše nová výběrová řízení. Jejich vítězové získají mandát na pět let.

TOP 09 změny vysvětluje tak, že se jedná o „deagrofertizaci státní správy“ a „sekání Babišových chapadel“, které prý slibovala už před volbami.

Bartošův „Úřad Steva Jobse“

Druhou legislativní změnou, která může pustit státnímu rozpočtu žilou, je zřízení Digitální a informační agentury (DIA), ačkoliv hlavní tvůrce tohoto projektu, ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš tvrdí, že naopak ušetří státnímu rozpočtu miliardy.

Agentura, která má koordinovat digitalizaci státní správy, měla být původně naplněna pouze převedením 120 zaměstnanců tří odborů ministerstva vnitra a jednoho menšího úřadu, který je vnitru podřízen.

Aktuálně to vypadá, že by mělo být vytvořeno až 200 nových pracovních míst. Ministr Bartoš navíc tvrdí, že na tato místa jsou zapotřebí experti v oblasti IT, které je třeba náležitě zaplatit, takže v důvodové zprávě mimo jiné uvádí, že tito lidé mohou dostávat až 140 tisíc korun měsíčně, plus ještě příplatky.