Ruská agrese proti Ukrajině podle Budinského „definitivně zbourala“ představu Evropské unie v rámci Green Dealu, že „levný ruský zemní plyn nahradí v Evropě uhlí, a tím se v EU sníží emise“.

Kromě shrnutí o nepříliš zářné budoucnosti evropského zeleného plánu po ruském napadení Ukrajiny exministr vypálil na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a výkonného místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse, těm podle jeho mínění o životní prostředí při propagaci „zelených“ myšlenek příliš nejde.

To, že ruský plyn při těžbě a dopravě podle Budinského „zatěžuje životní prostředí víc než uhlí“, je prý „nekompetentním Timmermansovi a von der Leyenové fuk“. Příspěvek energetický expert, současně působící v rámci skupiny pro čistší elektrické systémy Evropské hospodářské komise OSN, doplnil též grafem vývojem cen na nizozemské burze s plynem, ze kterého je patrné, že cena komodity opět směřuje k vyšším úrovním.

Ruská agrese proti Ukrajině definitivně zbourala představu EU Green Dealu, že levný ruský zemní plyn nahradí v Evropě uhlí a tím se v EU sníží emise.
To, že ruský plyn při těžbě a dopravě zatěžuje životní prostředí víc než uhlí, je nekompetentním Timmermansovi a von der Leyen fuk pic.twitter.com/kJ2maiS7ej

— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) April 1, 2022

Růst cen plynu a přitom nedostatek energií byly tématem ještě před napadením Ukrajiny ruskými vojsky. Problém mělo podle některých politických špiček Unie a Německa vyřešit otevření plynovodu Nord Stream 2.

Plynovod, jemuž bylo vytýkáno, že se jeho prostřednictvím stává Evropa závislou na Rusku, byl ražen zejména kvůli možné jednoduché přepravě strategické suroviny do Německa, kde měl být hlavní surovinou, jež zaručí přechod na tamní vládou označované „zelené“ zdroje energie.

V posledních dnech již však po ruské invazi politiky tolik netrápí růst ceny plynu jako to, aby vůbec nějaký plyn byl. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sice prohlásila společně s americkým prezidentem Joem Bidenem, že Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku a cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030, jde však pouze o desetinu celkové spotřeby plynu v EU a v Evropě na zkapalněný plyn chybí i infrastruktura.