Letošní Vánoce oživila kauza Kapr, kterou odstartovala influencerka Lucie Zelinková, když pod patronátem Komerční banky vysvětlovala, že 18 000 tun kapřího masa odpovídá 32 000 tunám CO2. „Kdyby třeba jen část z nás vyzkoušela nějakou jinou variantu, třeba jenom jednou, na zkoušku, během jednoho dne, jednoho večera by se snížila uhlíková stopa o pořádný kus,“ napsala ke svému videu.

Reakce na tuto kampaň byly různé, někteří se dotyčné pouze smáli, jiné ovšem šťourání banky v národních zvycích pobouřilo, například lidoveckého europoslance Zdechovského. Nicméně další si přemýšlení o vánočních zvycích vzali k srdci, například reportérka ČRo Zdeňka Trachtová. „Komerčka nekomerčka… Asi se shodneme, že ty předvánoční krvavé masakry v ulicích jsou přinejmenším nevkusné ne?“ mínila.

Komerčka nekomerčka… Asi se shodneme, že ty předvánoční krvavé masakry v ulicích jsou přinejmenším nevkusné ne?

— Zdenka Trachtová (@ZdenTra) December 23, 2021

Dominik Hašek si nejdříve myslel, že „krvavý masakr“ je poetický popis situace v obchodech. „Aha, ono to je o kaprech. Kapr se musí zabít, pokud ho chceme jíst–živit se. Je to tradice českých Vánoc. Pro mě osobně moc krásná. A pokud někdo se na to (jeho zabití) nechce (po)dívat, není to jeho povinnost,“ mínil a dodal, že tradice je kapra jíst, ale co se týče způsobu zabití, tak žádná tradice není.

Pro jistotu. Ta tradice, tím myslím, že je na Štědrý den na talíři. Tedy ne určitý typ zabití.

— Dominik Hasek (@hasek_dominik) December 23, 2021

Kromě toho se k tomuto zvyku vyjádřil také cestovatel Daniel Přibáň, který lituje, že česká společnost prý není schopna „zpochybňovat svět okolo sebe a přemýšlet o něm“. Uhlíková stopa ho nezajímá, na rozdíl od podmínek chovu a zabíjení. „Zajímavé ale je, kolik lidí považuje jedení této nepříliš chutné ryby na Vánoce za něco pevně daného. Přitom tradice pojídání kapra na Vánoce tu nebyla ještě na začátku minulého století. Začal se jíst ve větší míře až po první světové válce a byl za tím především komerční kalkul rybníkářů. Lví podíl na této ‚tradici‘ pak měli komunisté, kteří neuměli zajistit zásobování širším spektrem potravin (dříve se u nás jedli na Vánoce třeba šneci),“ připomínal.

„Proč nám tolik chybí ochota zpochybňovat svět kolem sebe a touha dělat věci jinak? Nejde o to přestat jíst kapra, jde o to umět si připustit, že věci můžeme dělat i jinak, že na ně máme vliv a svět není daný tím, jaký je teď. Myslím si, že by to bylo hezké národní novoroční předsevzetí, více zpochybňovat ‚dané‘. Mohli bychom se to učit od dětí, ty jsou v tom mistři,“ apeluje Přibáň, který se v jiných příspěvcích směje těm, kteří zpochybňují účinnost vakcín či protikoronavirových opatření.

K této úvaze pak sepsal ještě vysvětlení: „To, o čem polemizuji není samo zabíjení, ale to, že se to koná jen proto, že lidé mají pocit, že se to tak má. Není to praktické, jako u rybího trhu na břehu moře, naopak, je to krajně nepraktické. Místo aby se ryby zabíjely tam, kde je vytáhli z vody/lodě, vozí se (za dost krutých podmínek) do center měst. Rybí trh u moře je čistě byznysová věc, je tam proto, že je to nejvhodnější místo pro prodej,“ říká.

A pokračuje: „Kapři nacpaní v kádích ale takoví nejsou. A ani nejde mluvit o přímořské čerstvosti. Lidé kapry kupují několik dní před Vánoci, takže stejně není čerstvý. Není to u moře, kde člověk koupí právě ulovenou rybu a za hodinu ji má na talíři. To by se museli kapři v kádích prodávat jen 24. prosince a to se už neprodávají vůbec. Takže ta logika rybího trhu mizí. Není tam v podstatě žádná logika. Stejně by se dalo kapří maso koupit chlazené. Ty ryby se vozí do center měst a tam se zabíjí proto, že je to zvykem. Což je v zemi, kde se polovina národa děsí muslimů a halal je jim odporný, svým absurdním způsobem komické.“

A do tématu se na Štědrý den pustila i veřejnoprávní ČT, která připomíná, že i kapr „prožívá základní emoce“, například strach, což se odrazí i v jejich těle. „Cestou na sváteční stůl je tak možné popsat životní pohodu ryb. Už při výlovu a transportu do sádek se často nevyhnou stresujícímu pobytu na vzduchu nebo riziku zranění,“ zaznělo v reportáži.

Státní veterinární správa ovšem při 800 kontrolách našla jen 5 pochybení při zacházení s kapry. „Co už inspektoři neovlivní, je stres ryby, pokud si ji zákazník dá do vany,“ připomíná ČT a dodává, že chlor ve vodě dráždí kůži a žábry, nemluvě o neurologických potížích. Podle odborníků je prý šetrnější kapra nechat odborně zabít, naopak by se ryby neměly vracet do rybníků.

Budete k večeři připravovat kapra? Odborníci se shodují, že je šetrnější ho nechat odborně zabít. Podle vědců totiž ryby dokážou prokazatelně cítit některé emoce. Ty pozitivní, i ty negativní jako bolest, strach nebo stres, který se může projevit i na kvalitě masa. pic.twitter.com/cUNwlcIuvx

— ČT24 (@CT24zive) December 24, 2021