Akce se zúčastnili také speditérské firmy, malí živnostníci a v jiných spolkových zemích rovněž hasiči.

Nenáviděná trojkoalice

Rozhodné ne znělo na adresu vládního „semaforu“, tedy trojkoalice vládnoucích stran – SPD, FDC a Zelené. Při průjezdu městem, jako i jinde po celém Německu, sekundovala místní policie, avšak nebránila žádnému vozu v účasti na delších či kratších kolonách. Protestující povzbuzovali protijedoucí řidiči vydatným troubením a zvláště na malých obcích lidé mávali a skandovali například právě hesla k odchodu vládnoucí trojkoalice.

Místní zemědělci tak chtěli upozornit na skutečnosti, které pálí i nás, ale ještě před několika lety před covidem bychom neočekávali, že něco takového se může stát. „Už to začalo po roce 2010 a situace se jen a jen zhoršuje,“ uvedl jeden postarší důchodce, který se zastavil a sledoval přehlídku desítek a desítek zemědělských strojů a nákladních aut. „Obrovská byrokracie, odtržení města od obcí a vesnic, problémy v infrastruktuře, dlouhé čekací doby u lékařů nebo v nemocnicích na zákroky,“ vypočítával postupně a člověku až mrazilo, jak jsou starosti podobné i na druhé straně hranice. „Ceny potravin se ještě celkem drží, ale už se také pomalu zvedají,“ konstatoval dále. „Důchody jsou nízké a životní náklady se zvyšují. A na lidi z vesnice začínají ti z města se dívat jako na něco, co by nemuselo být, co je jim snad i dokonce z duše odporné,“ uvedl posmutněle.

Protest zemědělců. (FOTO: Václav Fiala)

Co bude z premianta

Protestujícím hlavně vadí účast Zelených ve vládě a vyčítají jim právě to bezbřehé opouštění starých kořenů - odchod od jaderné energetiky, omezení počtu dobytka, omezení osázených zemědělských ploch (které ovšem je podstatně menší než u nás – v tom jsme zas unijní „premianti“. A už téměř nenávist k elektroautům, kterých za hodiny našeho sledování projelo v krajském městě jen několik. Německá ekonomika začíná stagnovat a finance jsou v nedobrém stavu. Přesun miliard eur kvůli zelené politice vyvolal potřebu „ber kde ber“, a tak se sáhlo na zemědělské dotace. I když kancléř Scholz pod prvotním tlakem posunul termín zániku „zelené nafty“ a nabídl její rozložení, zemědělci tento „kompromis z nouze ctnosti“ rázně odmítli.

„Jak máme podporovat vesnici a farmaření, když nám vláda hází klacky pod nohy,“ položil si otázku asi třicetiletý pěstitel zeleniny a brambor Filip Lehner. „Náklady stále rostou, ale je tlak, abychom nezvedali ceny. A to nemluvím o marketech, které tlačí větší pěstitele na hranici úživnosti,“ vysvětluje muž a podtrhuje, že jeho relativně malá firma dodává krámkům a odběratelům v okolí. „Co se stane, až venkov neuživí město? To si politici neuvědomí,“ hřímal další protestující muž. „Předně bychom měli zajistit Němce a pak pomáhat v zahraničí. Jestliže budeme omezovat chov a pěstování, tak pak se budou zemědělské produkty dovážet – a kde tedy je ekologie, která se tady u nás stala doslova mantrou?“

Velkým problémem je byrokracie, neustálé kontroly, pokyny, omezování, hlídání, evidence. Musíte mít čas na papíry, ale přitom byste měli být na poli. To platí zvláště u rodinných farem, které jsou především v Bavorsku velmi rozšířené. Ještě před deseti lety byly podporovány v projektech agroturistiky a pobytu na venkově. Dnes je to naopak.

(FOTO: Václav Fiala)

Kdo si mne ruce

Jestli u nás neuvidíte starý traktor nebo jiný zemědělský stroj, stačí přejet hranice. V Čechách a na Moravě je už vzácností vidět brněnský Zetor, i v malých společnostech mají velké ultramoderní stroje. V Bavorsku, ale vlastně i v celém Německu se v tomto trochu vracíte do historie. Tady se euro mnohokrát obrátí, než se koupí jiný stroj. A když ano, tak se pak s ním pomůže i ostatním. Proto tady vidíte ještě staré Mercedesy, Fordy, Steyery klidně z 60. let. U větších firem je modernizace viditelnější, ale přesto rozdíl mezi německým a českým sedlákem je markantní. Ve prospěch naší republiky, ale především úvěrových společností a bank.

Ruce si mnou samozřejmě obchodní řetězce – a to se týká i Německa. Tolik proklamované bio a eko výrobky se příliš neprodávají (obdobně jako u nás), ale jsou nejvíce dotované.