Jak novinářka Procházková vysvětluje, Majdan není organizací v pravém slova smyslu. Pod tím názvem se totiž rozumí série občanských protestů na Ukrajině, které začaly 21. listopadu 2013 a vyvrcholily v pád prezidenta Viktora Janukovyče. Prapůvodním důvodem protestů studentů totiž bylo pozastavení integrace Ukrajiny do Evropy a odmítnutí podpisu asociační dohody.

O tom, zda Majdan, symbolizující boj za integraci země do EU, bude nominován na Sacharovovu cenu, bude rozhodnuto ve čtvrtek. Podle zkušené novinářky Procházkové však má velkou šanci, protože ho podporuje nejsilnější frakce Evropského parlamentu EPP – Evropská lidová strana.  O ocenění Majdanu prý usiluje zejména polský europoslanec Jacek Saryusz-Wolski, místopředseda frakce EPP. Procházková uvádí, že právě on se snaží o to, aby byl oceněn celý Majdan a nikoli jen několik aktivistů.

Český europoslanec Jaromír Štětina se s ním ztotožňuje. „Cenu akademika Sacharova může získat skupina lidí, ale třeba i nositelé nějaké myšlenky… Nikde není psáno, že by nemohla být oceněna myšlenka,“ řekl LN Štětina.

Cena pro ryze občanský protest

V případě, že by Majdan prestižní cenu dostal, pojedou do Bruselu ti představitelé, kteří nyní nejsou v žádné politické straně a reprezentují ryze občanský protest. Podle Procházkové je mezi nimi například novinářka Taťana Čornovolová, jež představuje zcela zásadové a neúplatné aktivisty občanského hnutí, kteří kritizují i současné ukrajinské vedení. Petra Procházková uvádí, že Čornovolová  je typickou reprezentantkou Majdanu. Požaduje prý nejen výměnu prezidenta, ale celého mocenského systému, kde hlavní slovo mají oligarchové a jimi placení a řízení politici.