Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejsme v současné době v hospodářské krizi, ale jsme v technické recesi. „Žádná z těch černých prognóz z loňského jara, léta, podzimu se naštěstí nenaplnila. Česká ekonomika a obecně evropská ekonomika jsou odolnější, než se před rokem očekávalo. Teď makroprognózy očekávají, že letos bude růst naší ekonomiky kolem nuly, a nemá moc cenu přít se dopředu, jestli to bude –0,2 nebo +0,2 procenta. Pro příští rok se očekává hospodářský růst kolem tří procent. To, že nejsme v žádné hospodářské krizi, vidíme například na úrovni nezaměstnanosti. Zvládli jsme těžký rok s vysokými cenami energií,“ zmínil Stanjura v rozhovoru s reportérem Danielem Kaiserem. 

Dodal, že největším problémem dneška je vysoká inflace, což podle něj bezesporu problém je. „Klíčovým úkolem je dostat inflaci pod kontrolu, vrátit se minimálně k tolerančnímu pásmu do tří procent. Je to hlavně zodpovědnost centrální banky, ale my máme také svůj díl zodpovědnosti, k boji s inflací chceme přispět snižováním schodků veřejných rozpočtů. Teď, kdy se snižují světové ceny energií, už zahraniční vlivy na inflaci působí pozitivně. Neboli naprostá většina příčin inflace je letos už pouze domácí,“ dodal Stanjura. Odmítl, že by vláda nechala příliš rozjet inflaci tím, že dlouho nic nedělala s cenami energií.

Padla i otázka, jaký je důvod, že v rámci EU máme nadprůměrně drahou elektřinu, když ji přitom vyrábíme nadbytek a levně. „To by byl spíš dotaz na ministerstvo průmyslu. Každopádně si myslím, že trend u nás je v pořádku, že stropy byly nastaveny tak, aby se zbytečně neplýtvalo. Těžko porovnávat jednu vybranou komoditu mezi dvěma státy, když současně neporovnáváme souvislosti,“ zmínil Stanjura. 

Závěrem přišla řeč i na klimatickou a energetickou politiku EU. „Ta je dlouhodobě proinflační faktor, nebo ne?“ ptal se reportér Kaiser. 

„Některá opatření ano, některá ne. Záleží taky na tom, kdy ta která opatření budou přijata. Ať se nám to líbí, nebo ne, rozhodující je, že ta opatření mají podporu většiny voličů v členských zemích, a následně to jejich vlády prosazují i na unijní úrovni. Tak to prostě je. Dokud bude střední třída v západní Evropě ochotna platit zvýšené náklady, tak se ta politika bude provádět, možná i překotně. A přestože loňský rok a nervozita na energetickém trhu ukázaly, že i střední třída na Západě má svoje limity v ochotě připlácet si za některá opatření, celkově ten trend považuji za neodvratný. My si tady můžeme říkat, že se někde zastaví, ale já myslím, že se nezastaví. Zejména střední třída tu zelenou politiku chtít bude, teď jde o to, aby daná opatření měla nějakou elementární ekonomickou logiku, aby politická rozhodnutí nepředstihla normální vývoj inovací, což zatím předstihují,“ zmínil Stanjura. 

Některé věci podle něj tak jako tak přestanou fungovat ekonomicky. Podle jeho slov je například debata o spalování uhlí dnes už víc ekonomické než environmentální povahy. „Mně přijde zbytečné, aby vládní komise rozhodovaly, jestli od uhlí odejdeme v roce 2030 nebo 2033 nebo 2038, když to nakonec rozhodnou ceny a ochota bank uhlí financovat,“ dodal Stanjura. Odmítl, že by to bylo tak, že nejdřív politici bankám vnutili rámec, v němž banky úvěrují. 

„Neomlouvejme pořád ty banky, jsou to privátní podniky. V zásadě banky nezezelenaly pod tlakem vlád, ale z obchodních zájmů, aby si udržely různé investiční fondy a jiné klienty. Žádná česká vláda nezmění zelené chování západních bank. Trend je jasný,“ řekl Stanjura. 

„Že k oteplování dochází vlivem lidské činnosti, je podle mého jasné. Ale to ještě neznamená, že oteplování je špatně. Přijde mi to vlastně jako přirozená věc, když se takovým tempem zvedají země, které před třiceti nebo padesáti lety nebyly zrovna průmyslově vyspělé. Ale i jejich politiky doběhne za pár let touha jejich středních tříd po zelenější politice, úplně stejně, jako doběhla politiky v Evropě. Tohle je politický fakt a s fakty nemá cenu bojovat. Druhá věc je, jestli mezitím najdeme rozumné inovace. Já myslím, že najdeme. Historicky se to vždycky dělo, že přišla alternativní řešení, nové technologie a přístupy,“ sdělil Stanjura. Kaiser na to reagoval slovy, která se Stanjurovi nelíbila: „Takže z ODS už se vlastně stala strana Grety Thunbergové, když takhle uvažujete i vy.“

„To je jako kdybych řekl, že z Echa se stalo Rudé právo. Pokud tvrdíte, že ODS má stejné názory jako Greta Thunbergová, tak jste Jaroslav Kojzar a Rudé právo v roce 1989, nezlobte se na mě. Není to pravda, nestala se z nás strana Grety Thunbergové, neříkejte nesmysly,“ odvětil ostře Stanjura. 

„V čem je problém? Operace Greta předcházela přijetí Green New Dealu na evropském summitu koncem roku 2019. A ODS se s určitým zpožděním ke Green New Dealu přihlásila,“ zeptal se Kaiser.

„Asi chcete, abych šel na barikádu s transparentem Zastavme Green Deal. To se nestane. Já jsem realistický politik, snažím se v konkrétních věcech prosazovat rozumnou linii a bránit nerozumným věcem. Na každé radě ministrů mluvím o tom, že to či ono navrhované opatření je neekonomické a že si takové výdaje nemůžeme dovolit. Ale na barikádu patří někdo jiný, určitě ne politici. A i kdyby čeští politici na té barikádě stanuli, tak s kým to vybojujeme? Kdo půjde s námi? Skoro nikdo,“ zakončil Stanjura.