„Po válce bylo jasné, že kdo nebude mít vlastní letectvo, bude významně oslaben a stát nebude mít možnost se bránit ostatním,“ potvrdil správnost strategického rozhodnutí politiků první republiky v pořadu Českého rozhlasu historik Petr Kolmann.
Malá republika ve středu Evropy postupně otevírala letecké továrny, které se soustřeďovaly především na licenční projekty. Inženýři a dělníci nové republiky však dokázali zužitkovávat získané zkušenosti ve vlastní konstrukční řešení. Podmínky k rozvoji nových nápadů a řešení našli konstruktéři v nově vzniklém Vzduchoplaveckém studijním ústavu Ministerstva obrany (dnešní Výzkumný letecký a zkušební ústav), který byl založen v roce 1922. „Tato instituce zpočátku pracovala čistě teoreticky. Byla to spíše badatelská činnost, která se podílela i na tvorbě nového názvosloví, které chybělo. S přibývajícími roky se však počet úkolů rozrůstal. Výzkumy začaly až po dostavbě areálu v Letňanech,“ doplnil historické okénko Petr Kolmann. Na konci dvacátých let disponoval ústav i aerodynamickým tunelem, což byl pro rozvoj nových směrů v letectví nesmírně důležitý moment. Československo se stalo soběstačným při vývoji i výrobě vlastních letadel.
„Československá republika ve dvacátých letech minulého století rozhodně držela krok s evropským i světovým letectvím. Na konci třicátých let sice došlo k malinkému zaostávání, protože světové letectví šlo cestou stavby celokovových letadel, což byla cesta, která se nám nedařila dost dlouho realizovat. Určitě jsme však drželi krok minimálně s evropským, ale i světovým průměrem,“ pokračuje v historické exkurzi Kolmann.
Rozpoutání druhé světové války znamenalo přesun českého leteckého průmyslu do německých rukou. Konec českého leteckého průmyslu a jeho výzkumného ústavu to však neznamenalo. Naopak. „Němci si byli vědomi, jaký potenciál v českém výzkumném ústavu je. Chtěli jej náležitě využít pro svoje potřeby. S úkoly, které do tehdejšího výzkumného ústavu zadávali, zajišťovali i moderní výpočetní techniku, což mělo výhodu po konci války, protože technika i hodně drahé a přesné přístroje se využívali ještě řadu let po válce. Druhá světová válka, se všemi negativy, které pro Československo přinášela, tak pro oblast letectví i výzkumu byla i přínosem. Přínosem vykoupeným krví,“ podotýká Petr Kolmann.
Po válce a především po roce 1948 se celý letecký průmysl přeorientoval na tehdejší Sovětský svaz a licenční výrobu jeho letadel. Výzkum a vývoj československých letadel však pokračoval. „Dokonce vznikla centrální konstrukční kancelář při výzkumném ústavu, jejímž úkolem bylo vyvíjet letadla až do podoby prototypů. Tak například vznikl první cvičný proudový letoun L-29 Delfín nebo celokovový kluzák L-13 Blaník,“ připomněl Kolmann.
Období padesátých a šedesátých let se do historie československého a českého letectví zapsalo nesmazatelným písmem. „L-29 byl nejzářnější příklad toho, že Československo dokáže jako jedna z devíti zemí světa kompletně na svém území vyvinout a vyrobit letadlo včetně proudového motoru. Zařadil se také na samotnou špičku v počtu prodaných a provozovaných letounů této kategorie. Delfín byl v tu dobu zjevením, protože do té doby se u nás vyráběla jen vrtulová letadla,“ vyzdvihl význam prvního proudového letounu generální ředitel VZLÚ a letecký expert Josef Kašpar. Na L-29 pak navázal L-39, L-159 a dnešní L-39 NG z výrobních linek AERO Vodochody.
Před rokem 1989 se však neobjevovala na nebi jen proudová letadla z Vodochod. Tehdejší Československo posílilo pozici na špičce světových leteckých velmocí i úspěšným projektem středního dopravního letounu L-410 Turbolet z LET Kunovice, který patřil a dosud patří ve své kategorii mezi nejprodávanější a nejprovozovanější letadla na světě. Díky konstruktérům z Kunovic dokázala „Čtyřistadesítka“ spolehlivě létat v náročných klimatických podmínkách a startovat či přistávat i na nezpevněných letištních plochách.
Úzká orientace na tehdejší Sovětský svaz a východní trhy znamenala obrovský problém po společenských změnách v roce 1989. „Náš letecký průmysl byl součástí leteckého průmyslu východního bloku a ten najednou nebyl. Najednou jsme neměli zákazníka. Produkty, které jsme uměli, byly vyráběny z materiálů, které západem nebyly akceptovány. Letadla byla certifikovaná podle norem východního typu a neodpovídala západním zvyklostem. Celý letecký průmysl musel vynaložit obrovské úsilí, aby se vůbec udržel,“ zdůraznil v Českém rozhlase Josef Kašpar. V posledním období soukromé investice vrátily nejvýznamnější výrobce letadel zpět do českých rukou, a tak budování opravdu českého leteckého průmyslu může v dalších letech pokračovat.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz
Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?
A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
wwww Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
18:15 „Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo
Server ParlamentníListy.cz přináší další ze série rozhovorů se zajímavými hosty. Tentokrát pozvání r…
- 16:36 Po dopadu ruské mezikontinentální balistické střely hrozivý odhad: Jen test. Brzy test atomovky
- 12:10 I komunisté se slitovali, Pavel ne. Prezident odmítl pustit důchodce
- 10:21 Ve světle Ukrajiny přišlo svědectví o Joeovi Bidenovi. A varování
- 4:44 Špiclování od bank. Ještě horší, než jste si mysleli. Rodina i příbuzní v hledáčku
- 17:08 Ivan Hoffman: Současný systém není demokratický. Proto je tak fatálně stabilní
