Ten sdružuje téměř 50 zemí, kromě států Evropské unie jde o země schengenského prostoru, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie či Turecka. Zúčastní se také zástupci unijních institucí a agentur, naopak Rusko a Bělorusko vzhledem k válce na Ukrajině pozvány nebyly.

Mezi hlavní okruhy spolupráce dotčených zemí se podle webu českého předsednictví v Radě EU řadí prevence a boj proti nelegální migraci, readmise, dobrovolné návraty a reintegrace či legální migrace s důrazem na migraci pracovní.

Jednání v Praze by mohlo kromě diskuse a bilaterálních schůzek vyústit i ve společnou reakci na dopady ruské agrese na Ukrajině nebo na situaci v Afghánistánu. Širší kontext debaty je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) potřebný, neboť se diskuse zúčastní i země, přes které migrace do zemí EU vstupuje. Dialog by měl vést ke společné deklaraci, například toho, že se zeměmi západního Balkánu je nutné řešit vízovou harmonizaci.

Pražský proces byl založen před 13 lety ministerskou konferencí během prvního předsednictví ČR v Radě EU. Ministři by podle webu předsednictví měli schválit politickou deklaraci a akční plán, které budou formovat rámec spolupráce pro roky 2023 až 2027.