Válka Ruska proti Ukrajině upozornila na význam protivzdušné obrany. Zatímco Kyjev prosí Západ o další systémy a rakety, které by chránily jeho města, vojáky a energetickou síť před každodenními nálety, podle lidí obeznámených s důvěrnými obrannými plány vypracovanými v loňském roce jsou státy NATO schopny poskytnout méně než pět procent kapacit protivzdušné obrany považovaných za nezbytné k ochraně vlastních členů ve střední a východní Evropě před útokem v plném rozsahu.
Jeden z vysoce postavených diplomatů NATO uvedl, že schopnost obrany proti raketám a leteckým úderům je „hlavní součástí plánu na obranu východní Evropy před invazí“, a dodal: „A to právě teď nemáme.“
Právě posílení evropské obrany bude hlavním tématem červencového summitu vedoucích představitelů Aliance ve Washingtonu. V loňské rozsáhlé revizi obrany vláda Spojeného království označila „úkol chránit ... před útoky z oblohy“ za „nejpalčivější za posledních třicet let“.
Ruské intenzivní používání raket, bezpilotních letounů a vysoce ničivých „klouzavých bomb“ ze sovětské éry na Ukrajině zvýšilo naléhavost snah členů NATO o zvýšení výdajů na obranu po desetiletích snižování vojenských rozpočtů. „Protivzdušná obrana je jednou z největších děr, které máme. To nemůžeme popřít,“ souhlasil jiný diplomat z členské země NATO podle informací Financial Times.
Neschopnost evropských států NATO poskytnout v posledních měsících Ukrajině další vybavení protivzdušné obrany zdůraznila omezené zásoby drahých a pomalu vyráběných systémů na kontinentu. Podnítilo to také řadu překrývajících se iniciativ, které se snaží najít dlouhodobé řešení.
V loňském roce zahájilo Německo spolu s více než desítkou dalších zemí EU iniciativu Sky Shield, jejímž cílem je vyvinout společný systém protivzdušné obrany s využitím technologií vyvinutých v USA a Izraeli. Francie však tento návrh veřejně kritizovala a nabídla konkurenční koncept podporovaný menším počtem spojenců.
Polsko a Řecko minulý týden vyzvaly Evropskou komisi, aby pomohla vyvinout a případně pomohla financovat celoevropský systém protivzdušné obrany, což je návrh, který by podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové podpořila.
V dopise zaslaném von der Leyenové řecký a polský premiér Kyriakos Mitsotakis a Donald Tusk označili protivzdušnou obranu za „hlavní slabinu naší bezpečnosti“ a dodali, že válka na Ukrajině „nám dala lekci, kterou již nemůžeme ignorovat“.
K těmto obavám přispělo i rozšíření levných útočných dronů s dlouhým doletem, které Rusko používá na Ukrajině. „Údery na velké vzdálenosti již nejsou výlučnou schopností velmoci,“ varoval jeden z představitelů NATO a dodal, že letecká a protiraketová obrana jsou nyní nejvyššími prioritami. „Nové obranné plány NATO také výrazně zvyšují požadavky na protivzdušnou a protiraketovou obranu co do množství a připravenosti,“ uvedl úředník a dodal, že země investují do nových schopností protivzdušné obrany včetně stíhaček. „Jsme tedy přesvědčeni, že odstrašující síla NATO vůči Rusku zůstává silná,“ tvrdí.
Bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 rozmístily USA systém protivzdušné obrany Patriot na ochranu letiště v jižním Polsku, které se stalo centrem pro přepravu západních zbraní do Kyjeva. Podle oficiálních představitelů však mají členové NATO k dispozici tak málo takových systémů, že jejich schopnost rozmístit další mimo vlastní území je značně omezená.
Ve Spojeném království je šest torpédoborců typu 45 Královského námořnictva vybaveno systémy protiraketové obrany, ale tato plavidla se potýkají s konstrukčními nedostatky. Britská armáda má také šest nejmodernějších pozemních systémů protivzdušné obrany Sky Sabre, ale jejich střely mají dosah jen asi 40 km a dva ze systémů jsou v zámoří.
„Schopnost britské protivzdušné obrany je zcela nedostatečná,“ řekl Jack Watling, vedoucí výzkumný pracovník think-tanku Royal United Services Institute v Londýně. Plná integrace různých evropských systémů protivzdušné obrany by mohla pomoci tento nedostatek kompenzovat vytvořením husté sítě senzorů a stíhačů na celém kontinentu.
Podle Watlinga se však „pokusy o aktualizaci infrastruktury velení a řízení protivzdušné obrany NATO nikdy nepodařilo rozběhnout“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič