"Ve prospěch zřízení funkce ministra/ministryně pro lidská práva mluví řada argumentů, mimo jiné to, že pouze z pozice rovnocenného člena/členky vlády je možné tuto agendu efektivně koordinovat a věnovat se jí," uvedli autoři listu.

Dopis podepsalo konsorcium organizací pracujících s migranty, které zastřešuje 14 sdružení. Podpis připojila i Česká ženská lobby s 25 členskými organizacemi či organizace sexuálních menšin a sdružení na pomoc Romům. Nechybějí bývalí ministři pro lidská práva Džamila Stehlíková a Michael Kocáb, bývalý vládní zmocněnec Petr Uhl či bývalá šéfka Českého helsinského výboru Anna Šabatová.

Pisatelé v dopise uvádějí, že neziskový sektor v posledních letech vláda přehlížela. Rada pro rovnost žen a mužů se přesunula pod ministerstvo práce, oslabovala se i vládní sekce pro lidská práva. Situace části Romů v Česku se zhoršovala. Vznikala další chudinská ghetta. Napětí v regionech rostlo. Extremisté začali pořádat protiromské pochody, do nichž se zapojovali i místní. To, že politici odmítali situaci řešit, vedlo k dalšímu propadu, radikalizaci i růstu bezpečnostního rizika, uvedli autoři listu.

Ministerstvo prý ušetří na dávkách

Podle aktivistů by se ministerstvo pro lidská práva, menšiny a rovné příležitosti i v době škrtů Česku vyplatilo. Díky prosazování opatření přímo v kabinetu z ministerského postu by se totiž mohlo lépe dařit řešit problémy šířících se ghett a působit preventivně. Ušetřilo by se na dávkách a dalších výdajích resortů práce a zdravotnictví, ubylo by napětí ve společnosti. "Nasazení jednotky těžkooděnců pro utlumení demonstrací po dobu jednoho měsíce stojí kolem 150 milionů korun," podotkli autoři dopisu.

Podle nich by i prosazování rovných šancí pro obě pohlaví přispělo k vyšší zaměstnanosti žen, což by státu přineslo peníze. Provoz nového ministerstva by se navíc dal z větší části financovat z prostředků EU, uvádějí neziskové organizace a osobnosti v dopise. Neziskový sektor politikům nabídl svou pomoc. Připomněl, že má experty, a nabízí i potřebné sociální služby.