Když se v roce 2013 stal Miloš Zeman prezidentem, uklidňoval členy horní parlamentní komory, že se bude vyhýbat vetování zákonů, protože toto veto stejně může být přehlasováno.

„Nechci zbytečně vetovat žádné zákony. Veto je podle mého názoru alibismus. Veto je výraz jakéhosi zoufalství. A veto je také důkaz toho, že prezident republiky se nesnažil s oběma komorami parlamentu před svým vetem řádně diskutovat, přednášet svoje argumenty a případně být přesvědčen argumenty těchto komor, protože každý z nás má právo na změnu svého názoru,“ zaznělo z úst hlavy státu.

Jenže čas plyne jako voda a prezident, který se vyjadřuje k ledasčemu, ho využil k tomu, aby veřejnosti sdělil své názory i na české školství. Vybral si k tomu především téma inkluze, i když tu Miloš Zeman kritizoval až poté, co podepsal příslušný zákon. Zlámalová to připomíná v textu pro Echo24.cz.

Celý komentář najdete zde.

Znovu projevil zájem o školství, když se rozhodl vetovat novelu školského zákona. A šéfovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi z ČSSD popsal, proč tak učinil.

„Prezident v dopise šéfovi sněmovny Janu Hamáčkovi vysvětluje, že jedná nikoliv z vlastní úvahy, ale na žádost Svazu měst a obcí. Přiznává tedy, že je zoufalec a alibista. Proč nešel do senátu a sněmovny, když se novela školského zákona projednávala? Nejspíš zase řešil Peroutku a jiné obskurnosti, kterým věnuje ve veřejných přestřelkách s aktivisty energii a čas,“ píše autorka.

Miloš Zeman v zákoně znovu zmiňuje i inkluzi a uvádí ji jako jeden z důvodů k vetu této novely. Inkluze sice již byla schválena a od září začíná naostro, ale prezident se jí dál staví se zpožděním na odpor. A mnohá česká média mu v tom bohužel pomáhají, když inkluzi uvádějí jako jeden z důvodů k vetu hned v titulcích. A prezident může být spokojen.