Prohrabávaje starý externí disk, padl mi zrak na složku nazvanou Threads (1984) neboli Vlákna. Pro neznalé, jedná se o film/fiktivní dokument z Velké Británie, který zobrazuje hypotetický scénář jaderné války se Sovětským svazem. Vzpomínám si, že když jsem ho viděl poprvé (a naposled), považoval jsem ho za protijadernou propagandu nejhrubšího zrna. Dokument je extrémně manipulativní už ve svém tónu. Žádný happy end. Každá postava v něm buď zemře, nebo žije extrémně mizerně.

Přežili jste výbuch? Bum, nemoc z ozáření nebo rovnou zavalení v bunkru. Nejste moc ozáření? Chcípnete hladem nebo zimou. Nechcípli jste? Narodí se vám mentálně retardovaní mutanti. Mizérie za mizérií, deprese za depresí. JADERNÉ ZBRANĚ JSOU ŠPATNÉ, JESTLI JSTE TO NEPOCHOPILI, prakticky křičí tvůrci dokumentu. „Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat,“ uvádí ČSFD a není asi nutné moc hádat proč. Jedná se skutečně o produkt své doby.

Přesto je tento film dnes aktuálnější než když jsem ho zhlédl poprvé. Ukazuje totiž, jak se doba změnila. S koncem studené války se z hrozby jaderných zbraní stalo „netéma“. Tu a tam se jaderné zbraně mihly v nějakém filmu či videohře, ovšem jen jako prostředek, nikoliv jako apokalyptický strašák. Na odporu k jaderným zbraním stavěl například slavný americký režisér James Cameron ještě Terminátor 2, který vyšel v roce 1991, obsahuje scénu s jaderným výbuchem a celá série je pak založená na tom, že vzbouřená umělá inteligence vyhladí lidstvo odpalem atomových zbraní.