Vyslání mírové mise pod hlavičkou NATO na Ukrajinu nebylo moc pravděpodobné, ale jak říká Landovský, v zákulisí se o ní diskutovalo. „Nebyla jasná odpověď na tři základní otázky, které by spuštění té mírové mise umožňovaly. Mírovou misi můžete spustit v momentě, kdy ty bojující strany jsou odděleny, kdy neprobíhá boj vysoké intenzity. Ta druhá otázka byla, jaký by byl vlastně právní mandát, protože Rusko blokuje veškeré rezoluce Rady bezpečnosti, tudy by cesta asi nevedla, a ta poslední se týkala toho, jestli je NATO ideálním nositelem toho úkolu – a zde si myslím, že NATO má jiný úkol, a tím, že spojenci jednotlivě pomáhají silně Ukrajině a NATO plní svoji úlohu, to znamená ochranu všech spojenců, tak ta situace je nastavená optimálně, nebo alespoň tak, co politická vůle a smysl těch organizací dovolí,“ podotkl Landovský k nápadu polské strany.

Co se týče vstupu vojáků NATO na Ukrajinu nebo nad Ukrajinu, nic se v této otázce podle Landovského nezměnilo. „Je potřeba pořád vysvětlovat lidem, kteří si myslí, že vyhlášení bezletové zóny je slovo, které se automaticky promění v realitu, že vlastně tím vyhlášením přestanou mít Rusové možnost bombardovat Ukrajince, a ty obrazy skutečně jsou srdcervoucí a někdy je těžké v tom najít zdravý rozum pod tlakem těch emocí. To se nemůže stát, protože ten, kdo řekne: bude tady bezletová zóna, nezačne likvidovat ruské prostředky, stíhačky nad Ukrajinou, ale také ruskou protivzdušnou obranu přímo v Rusku. A tam musí, myslím, každému dojít, že to je věc, kterou nechceme. A možná i samotní Ukrajinci by se ocitli ve výhni konfliktu daleko většího rozsahu, a to by nebyla pro svět vhodná varianta řešení konfliktu,“ dodal Landovský.

Připomněl také slova ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž tvrdil, že operace na Ukrajině bude krátká. „Máme za sebou měsíc války s velkými ztrátami pro Rusko. Říkal, že Západ bude nejednotný a dekadentní. Nestalo se. Západ je jednotný a transatlantická vazba funguje. A NATO mělo být slabé – a nakonec bude silné,“ zmiňuje Landovský. Sám věří, že výsledkem celého konfliktu bude to, že agresorům bude ukázáno, že není možné změny ve světovém řádu dosahovat silou. 

Další otázka směřovala k ničivějším druhům zbraní, které by Rusko mohlo použít. „Je znepokojující, že Rusko se snaží vytvořit dojem, že o tom podobném uvažují sami Ukrajinci. A to je ta klasická ruská taktika... to je ten hybridní způsob vedení boje, kdy něco uděláte a osočíte z toho protistranu, zmatete veřejnost a benefitujete z té škody, kterou jste napáchal. Rusko použilo chemickou zbraň velmi specificky, třeba na pokus o zabití Sergeje Skripala, ale i na tom vidíme, jak málo ohledu bere ruská strana při používání těchto nebezpečných prostředků někde v metropoli evropského státu,“ podotkl Landovský.

V případě, že by Rusko použilo chemické nebo biologické zbraně, došlo by podle Landovského k dalšímu posunu ve věcech, které už se dějí. „A to jsou věci nevojenského charakteru. To znamená větší sankce, dohodnuté, větší podpora Ukrajině a další si bohužel musím nechat pro sebe a nechat to na představivosti ostatních aktérů. Takhle odstrašení nefunguje, že se řekne do puntíku, co se stane v nějakém případě, ale jistě si vzpomínáte, že užití těchto typů zbraní bylo v minulosti vnímáno celou mezinárodní komunitou velmi silně,“ dodal Landovský.