"Jsou studie, které prokazují, že to neprospívá ani motoru, ani životnímu prostředí, protože napřed musí vyjet na pole traktor, který normálně spotřebovává naftu a vypouští oxid uhličitý do ovzduší," poznamenal v úvodu Mach s tím, že bez veřejné podpory by se sázka na biopaliva ve velkém zkrátka nevyplatila.

Habart to vidí jinak, biopaliva životní prostředí rozhodně šetří. A stát sice přichází o miliardy, ale to se lidem vrací jinde, např. ve zdravějším životním prostředí. S tím ovšem nesouhlasil Mach, který poukazoval na to, že na biopaliva nedoplácí jen daňoví poplatníci, ale i spotřebitelé. "Bionafta je asi o korunu levnější než klasická nafta," oponoval obratem Machovi Habart. "Biopaliva první generace udržela tisíce pracovních míst. Jen je otázka, jestli máme ještě zvyšovat produkci biopaliv první generace z řepky.

Dnes se experimentuje např. s výrobou biopaliv z mořských řas. "Té třetí generaci se věnuje americké ministerstvo obrany, které se snaží zjistit, zda by v případě konfliktu dokázalo vyrobit vlastní palivo z mořských řas," pokračoval Habart.

Machovi ale přijdou děsivá doporučení, která mají vést k určování kvót, kolik vyrábět biopaliv, přičemž Česko se snaží. "Já bych si přál vládu, která není závislá na tom byznysu a která by byla schopná říct, že si po roce 2020 nechce nechat diktovat, kolik se má vyrábět biopaliv v Česku," míní europoslanec. Proti tomu stojí např. snahy USA, které bez státní podpory objevily výhody břidlicového plynu. I my v Evropě bychom prý měli říct stop nežádoucím cestám.