"Klíčovou osobou nedávného nálezu Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona je ústavní soudce Jan Filip. Ten má za sebou pestrou minulost. Jako dlouholetý člen KSČ se věnoval socialistické demokracii a třídnímu boji. Rovněž doporučoval k četbě Leninovy spisy. Ale popořádku," začala Bobošíková svou promluvu.

"Ústavní soud čelí kritice, že rozhodování o volebním zákoně trvalo velmi dlouho. Měl ho na starosti jako soudce zpravodaj právě Jan Filip. A ten podle předsedy Ústavního soudu Rychetského pracoval na stanovisku plné tři roky. Jak tvrdí Pavel Rychetský, soudce Filip je patrně největším odborníkem naší republiky na volební systémy a jeho nález je vědecká práce," uvedla.

Následně pustila slova samotného Rychetského, jenž se Filipa zastává. Jde o část pořadu Interview ČT24, stejně jako zbylé úryvky rozhovoru s Rychetským jsou z tohoto pořadu. "Pan profesor Filip je akademik, dlouholetý šéf Katedry ústavního práva Masarykovy univerzity, mimochodem na volební systémy patrně největší odborník v naší republice. Přednáší to, publikuje to a takhle on přistupoval evidentně k tomu nálezu. Stojí za to si těch víc než 60 stránek toho nálezu přečíst," uvedl Rychetský.

"Nález, na kterém soudce Filip pracoval 36 měsíců a který rozkolísal křehkou politickou stabilitu, jsme si tedy podrobně přečetli. Text je skutečně velmi obsáhlý, ovšem nakolik je vědecký, nevíme. Literárně je ale rozhodně košatý. Tu se v něm soudce Filip odkazuje na sibiřské legionáře, jinde na Shakespeara. Nebo s lítostí konstatuje, že dnes nemáme západní Halič, kde by bylo možno volební pravidla ověřit jako na konci osmnáctého století. Ve finále odůvodnění se soudce Filip uchýlil dokonce k bibli. Odkazuje na takzvaný efekt svatého Matouše a cituje evangelium. Ovšem špatně. Zcela nevědecky si plete čísla kapitol písma svatého. A hodnocení předsedy?" ptá se Bobošíková.

"Musím říci, že to odvedené dílo je kvalitní," zaznívají opět slova Rychetského.

"Víte, jak se dostal Jan Filip k ústavnímu právu? Jako student se chtěl věnovat právu občanskému. Na této katedře ho ale odmítli, protože neuměl psát na stroji. A tak začal svou vědeckou kariéru na katedře ústavního práva, kde po něm psaní na stroji nevyžadovali. V době normalizace vstoupil do komunistické strany a byl předsedou základní organizace KSČ na právnické fakultě v Brně. Vědecky se věnoval třídnímu boji a socialistické revoluci, kterou popisoval jako nejvyšší formu přímé demokracie. Zároveň Jan Filip ostře kritizoval buržoazní parlamentarismus, tedy náš současný ústavní systém, který nyní obhajuje. Předseda Ústavního soudu Rychetský, obdivovatel práce soudce Filipa, nedávno napadl minulost premiéra Andreje Babiše," dodala Bobošíková.

A opět se vrací i ke slovům Rychetského. "Já jsem nečekal po tom listopadu, že můžeme mít předsedou vlády takovou osobu, jakou máme dnes. Z hlediska té její minulosti," zaznělo rovněž ve veřejnoprávní ČT.