Ve chvíli, kdy May ohlásila svůj záměr uspořádat předčasné volby, konzervativci zcela jasně vévodili průzkumům veřejného mínění a o jejich vítězství snad nepochybovali ani labouristé. Jen několik dní před volbami se však situace začíná měnit, a co se původně zdálo jako prozíravý politický krok, jeví se nyní z pohledu šéfky konzervativní strany jako značný risk. Konzervativci nemají zdaleka nic jistého a volby mohou dopadnout prakticky jakkoli.

Od vítězství v řádných volbách náskok konzervativců nad labouristy prakticky stále narůstal a ještě poměrně nedávno činil propastných dvacet procent. Nyní se ale náskok konzervativců smrskl je na několik málo procent a záměr premiérky získat v parlamentu většinu se jeví jako nereálný. Podle britských médií se na tom podepsalo hned několik faktorů. May předně mnohokrát vypsání voleb popřela a voliči byli jejím konečným rozhodnutím značně překvapeni.

Konzervativní komentátoři potom premiérce vyčítají snahu získat část labouristického elektorátu a přílišnou nervozitu ve vedení závěrečné části kampaně. Nepříliš šťastným se jeví také snaha přijít s určitými sociálními reformami, které by bylo možné očekávat spíš od labouristů. Jak se ukazuje, jejich voliči ke konzervativcům stejně nepřejdou a premiérka svým lavírováním naopak část konzervativních voličů popudila a odradila.

Nepříliš přesvědčivá byla z pohledu premiérky její televizní debata s lídrem labouristů Jeremy Corbynem, o které i nezávislí komentátoři hovořili v tom smyslu, že Corbyn byl přesvědčivější. Nicméně konzervativcí ještě nemusí zoufat. Mají štěstí v tom, že ani labouristé nejsou zdaleka bezchybní a místy až extrémní postoje jejich lídra působí na část labouristických příznivců doslova jako rudá barva na býka. Ostatně plnou podporu nemá ani od svých stranických kolegů.

Jak už bylo řečeno, konzervativci v blížících se volbách hrají nejen o posílení své pozice v parlamentu jako takové, ale především o posílení svého mandátu pro vyjednávání o brexitu. Politolog Alan Renwick se v konzervativním deníku The Telegraph zamýšlí nad variantou, že by May 8. června neuspěla. „Znamenalo by to snad konec brexitu? Myslím si, že ne. Pokud by ale výrazně uspěli labouristé a liberální demokraté, mohlo by dojít k dalšímu referendu.“

„Brexit by byl ohrožen jedině v případě, že by labouristé získali většinu, což se ovšem od druhé světové války zatím nikomu nepodařilo. Jsem přesvědčen, že jednání o brexitu budou pokračovat. Z právního hlediska je otázkou, jestli je vůbec možné zvrátit spuštění článku 50. Někteří právníci se totiž domnívají, že země skutečně může svůj názor změnit. To už potom záleží na tom, jestli by to bylo možné provést jednostranně či se souhlasem všech členských států.“

Podle Renwicka ale žádná vláda neuspořádá další referendum, pokud nebude mít jasné signály, že uspěje. „Žádný takový posun v uvažování voličů ale vidět není. Takže výsledek voleb neukončí brexit, ale spíš určí, v jaké formě se odehraje,“ uzavírá Renwick, který působí na University of Reading a vedle toho se věnuje publikování komentářů, analýz a knih s politickou tematikou. Jestli se konzervativcům podaří zopakovat úspěch z regionálních voleb, kterého dosáhli před měsícem, to už ukáže až tento čtvrtek.