Byl to fofr, museli jsme za ním běhat, vzpomíná na Havla jeho první ochranka

18.12.2016 14:32 | Zprávy

Jiří Vrbský, Petr Jákl, František Kollman a Milan Hofman. To byli členové první ochranky Václava Havla. Jejich vzpomínky, kdy budoucí hlavu státu bránili beze zbraní, jen s pomocí hmatů a chvatů, přinesl server Lidovky.cz.

Byl to fofr, museli jsme za ním běhat, vzpomíná na Havla jeho první ochranka
Foto: Dostál František
Popisek: Václav Havel - výřez

Všichni čtyři patří k nejlepším v tehdejším Československu – v judu, karate či jiu-jitsu. V listopadu 1989 se přidali k Občanskému fóru. Jejich cesta po boku Václava Havla začala. Jak uvádí například Petr Jákl, jenž byl v pátek 17. listopadu 1989 v Soulu s judistickou reprezentací, když po návratu domů našel vzkaz od judisty Tomáše Kargera, zda nemá zájem jít do toho s Václavem Havlem a Alexandrem Dubčekem, neváhal. „Po tom, aby to tu prasklo, jsem toužil mnoho let,“ uvedl Jákl. Po boku Havla pak působil měsíc. 
 
František Kollman se pro změnu v listopadu 1989 potkal se svými známými Johnem Bokem a Jiřím Dienstbierem. „Jdeme do revoluce!“ volali podle jeho slov na něj. Když pak Bok začal organizovat ochranu lidí Občanského fóra a požádal Kollmana, aby sehnal další známé možné „bojovníky“, Kollman neváhal.

„O tom, jak se chrání VIP, nic nevěděli, měli však nadšení a chtěli pomáhat. Někdy lídra revoluce doprovázeli všichni čtyři, jindy jen Petr Jákl sám,“ píše server. Jákl uvádí, že se někdy od hlavy státu i vzdálil. „Třeba jednou jsem se vydal za nějakou skupinou na Václavské náměstí, která na OF vybírala peníze. Byli to podvodníci, byl jsem jim vysvětlit, ať toho nechají,“ vypráví.

Jákl ve svých vzpomínkách popsal i to, co se mu na Občanském fóru nelíbilo. Všichni tam podle něj neustále kouřili, téměř vůbec nespali a pořádně nejedli. „Tak jsem Havlovi řekl, že to je tragédie, jak to tam funguje. Jednou jsem to už nevydržel a Havlovi pozval masérku. Václav se smál, že to nikdy předtím nezažil,“ řekl. Profesionální ochrankou však prý nebyli – spali doma, Havel také.

Kollman narozdíl od Jákla však chodil se zbraní – s katanou. „Katanu jsem měl ve Špálově galerii, občas vyšel na ulici a máchal s ní. Byl jsem trochu magor,“ líčí. „Klidně bych do cesty kulce skočil. Pro Havla bych to udělal. Pro nikoho z dnešních politiků už ne,“ popsal Kollman svou obětavost vůči Havlovi.

Jak muži také popsali, zažili leckdy i horké chvilky. Například když se dozvěděli, že se začínají do Prahy přesouvat Lidové milice. „Pověřili mě, abych to sledoval celou noc, lidé volali skoro z celé republiky. Otevíraly se sklady zbraní a já myslel, že ráno přijedou milicionáři, a tím celá revoluce skončí. To byly strašné okamžiky. Věřili jsme si, ale co s holýma rukama proti samopalům,“ zmínil Jákl.

Po boku prezidenta pak stanul rovněž Jiří Vrbský. A vzpomíná například na Havlovu rychlou chůzi. „Přitom kouřil kvanta cigaret. Byl to fofr, museli jsme za ním běhat,“ uvedl. Když se pak Havel stal prezidentem, muži po jeho boku skončili. Potřeboval totiž opravdové profesionály.

Původní text ZDE.

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

22:10 „Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro od…