Kozumplíková vzpomíná na období v letech 2004–2010, kdy byla starostkou městské části Praha 3 a zásadně evropské dotace odmítala. „Připadala jsem si jako v dětském bláznivém světě, kde si děti myslí, že pečení holubi létají do úst, a ty nejmenší děti se těší, jak hodný strýček přinese čokoládu,“ vzpomíná.

Je totiž toho názoru, že peníze buď odrážejí nějakou hodnotu, nebo je to natištěný papírek, který hodnotu postupně nebo rázem ztratí. A pokud prý peníze na čerpání z fondů EU jsou prvního rázu, nemohly spadnout z nebe, ale musel je někdo vydělat a přeposlat na ony „bohulibé projekty“ v členských zemích.

Vše, co spadne z nebe, je podvod

„Potom je ale zbytečné je přeposílat, mohli jsme si je nechat doma a bez bruselského mezičlánku investovat tam, kde to považujeme za správné. Pokud ale platí ta druhá varianta, že totiž peníze na čerpání dotací si někde v Bruselu někdo tiskne, pak nás potěš Bůh. Pak už to není jenom plýtvání, ale podvod,“ míní exstarostka. Jak vzápětí dodává, dotování parků, laviček, houpaček, akvaparků a dalších zbytečností považuje za pouhé plýtvání peněz.

Celý komentář ZDE

„Jsem hrdá, že od samého počátku považuji tento systém za nesprávný, nesmyslný, špatný. Jsem ráda, že jsem se mu snažila všemožně zabránit. Dělá z lidí žebráky evropských dotací. Kazí jim vkus a charakter. Mnohé kauzy to dosvědčují,“ uzavírá a vyzývá všechny, aby se naučili zacházet s penězi odpovědně a hospodárně. A to je prý možné jenom s penězi vlastními – vše, co spadne z nebe, je podle ní větší nebo menší podvod.