Česká národní banka po několika letech poprvé přikročila k mírnému snížení úrokových sazeb, a to o 25 bazických bodů. „ČNB poprvé od května 2020 snižuje úroky, na 6,75 %. Koruna v reakci oslabuje,“ informoval na síti X ekonom Lukáš Kovanda. Očekává se proto postupné zlevňování hypoték a zdražování nemovitostí.

ČNB poprvé od května 2020 snižuje úroky, na 6,75 %. Koruna v reakci oslabuje. pic.twitter.com/fn7Wpu3tg3

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 21, 2023

Měnový analytik Miroslav Novák ve vyjádření zaslaném ParlamentnímListům.cz tvrdí, že jde o začátek cyklu uvolňování měnové politiky. „Bankovní rada ČNB se probudila z letargie a poprvé od loňského června přistoupila ke změně úrokových sazeb. Konkrétně ČNB snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů, což pro hlavní sazbu, dvoutýdenní repo, znamená posun na 6,75 ze 7 %. Naposledy ČNB sazby snižovala v květnu 2020. ČNB tak před vánočními svátky odstartovala cyklus uvolňování měnové politiky, jehož hlavní těžiště se podle mě bude koncentrovat do 2. a 3. čtvrtletí příštího roku,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Novák s tím, že dopad rozhodnutí bankovní rady na kurz koruny byl jen omezený.

Podle Nováka se tak bankovní rada rozhodla na základě několika faktorů, mimo jiné proto, že pomalu odeznívá spotřebitelská a výrobní inflace. „V první řadě je nutné zmínit odeznívající spotřebitelskou i výrobní inflaci a dále pokles domácí ekonomiky s velmi slabou spotřebou domácností a umírněný růst mezd i mzdových vyjednávání na rok 2024. Opatrné snížení sazeb nyní v prosinci lze podle mě chápat i tak, že si bankovní rada chce přece jen počkat na lednové přecenění zboží a služeb a teprve poté snižování sazeb zrychlit,“ je přesvědčený Novák, že razantnější snižování přijde po Novém roce.

V závislosti na spotřebitelské inflaci a hospodářském vývoji by se mohly základní úrokové sazby dostat na konci roku 2024 na 4 %. „Alternativně ještě o něco níže pod 4 %, pokud budou inflační tlaky odeznívat rychleji a oživení české ekonomiky bude pomalé. A samozřejmě v opačném gardu, když bude spotřebitelská inflace odeznívat pozvolně a domácí ekonomika poroste rychleji, se ČNB na zmiňovaná 4 % za rok dostat vůbec nemusí,“ upozornil měnový analytik.

V rovině spekulací tak podle něj zatím zůstává, zda přijde zásadní snižování sazeb už v první polovině příštího roku, nebo až v té druhé. „Pokud bychom si vzali na pomoc listopadovou prognózu ČNB a načrtnutou trajektorii sazby 3M PRIBOR, tak by k nejvýraznějšímu snížení úrokových sazeb mělo dojít v 1. a ve 2. čtvrtletí, a to v souhrnu o 225 bazických bodů. Vzhledem k tomu, že část bankovní rady dlouhodobě avizuje, že se prognózou nehodlá striktně řídit, tak nám však ani prognóza jasnou odpověď nedá,“ dodal Novák, podle nějž je nejpravděpodobnější, že bankovní rada bude na začátku příštího roku opatrnější a bude si chtít počkat na lednové přecenění zboží a služeb, a pokud inflace nepřekvapí směrem nahoru, nejrazantnější snižování sazeb proběhne v období březen až začátek srpna.