Konrád v rozhovoru mimo uvedl, že Česká televize je dle jeho názoru příliš komerční. „Měla by národu vrátit hrdost,“ míní muž, jenž by případné vítězství bral jako vrchol své profesionální dráhy. 

A jakou má představu o úkolech veřejnoprávní televize? Vidím je především v systematickém mapování života české společnosti ve všech podobách, v podpoře české kultury nebo v podpoře talentů. Tohle komerční televize dělat nebudou. ČT by měla přestat kopírovat naprogramovaná schémata tzv. soap oper a vrátit se k původní tvorbě s tématy každodenního života, jejichž zpracování má také uměleckou hodnotu. Sledovanosti se dá dosáhnout i jinými než komerčními postupy. Stojí to o něco více, ale proto si médium veřejné služby koncesionáři platí,“ poznamenal Konrád. 

Nebyl však pouze kritický, pozitivní kroky po nástupu současného generálního ředitele Petra Dvořáka vnímá především v oblasti PR a image. „Ale image není vše. Pokud se skladbou programů veřejnoprávní a komerční televize neliší, jaký pak má veřejnoprávní médium smysl? Proto ten komerční model, který tam v současné době je, podporovat nechci,“ vrátil se ke kritice. 

Sledovanost se pak podle něj dá budovat mimo jiné tak, že začnete zasahovat skupinu, která dnes v ČT není. „Nyní je pro diváka 50 plus. Obecně je televize médium pro diváky 40 plus, ale ČT je vždy starší. V zásadě proto, že přebírá postupy komerčních televizí, ale je o krok za nimi. Ale to není cesta. První možnost je oslovit mladého diváka, což jde v televizi velmi problematicky, proto by se měla rozvíjet nová média. S tím ČT začala, ale zase to dělá jako všichni ostatní. Měl by se vyrábět obsah pro mladé diváky vyráběný mladými lidmi. To znamená začít hledat talenty,“ řekl jasně a zmínil například seriál Trpaslík. „To je ten směr, kterým by se ČT měla dál ubírat,“ tvrdí.

„V praxi na ČT1 vidíme převážně detektivky, většinové filmy či věci zahraniční provenience pro většinového diváka, tedy čistou komerci. A témata jako drogy, singles, xenofobie, rasismus tam téměř nejsou, jakkoliv to jsou minoritní směry života společnosti, ale patří tam. Zcela chybí běžná témata z každodenního života,“ dodal. 

„Chtěl bych, aby ta blbá nálada, která ve společnosti částečně je a je bohužel živena i komerčními médii, protože se daleko líp zpracovávají věci, které jsou negativní, tak aby bylo daleko víc pozitivních věcí. Co se komu povedlo, co se kde podařilo vybudovat třeba v sousedním regionu. My daleko více víme o Sýrii než o tom, co se děje ve vedlejším regionu. Mimochodem mě trošku zaráží, proč komerční Nova si může dovolit reportéra v Sýrii a veřejnoprávní televize ho tam nemá. To je něco, co já vůbec nechápu,“ poznamenal a zkritizoval veřejnoprávní televizi za to, že má málo reportérů ve světě. 

„ČT24 je přes den strašlivě nudná záležitost. Když zrovna není nějaká tiskovka nebo něco nebouchne, odehrávají se tam divné věci. Dívám se na ni, když něco dělám, a nevím, jestli je to nějaký spořicí mód, ale omílají se věci dokola a zdá se mi, že tam chybí zdroje zajímavých materiálů,“ zakončil.