Na jednání s Čaputovou ve Valdštejnském paláci dorazili kromě Kubery také místopředsedové Senátu a šéfové senátních výborů. O setkání se slovenskou prezidentkou byl podle Kubery velký zájem, ale z kapacitních důvodů nebylo možné všem vyhovět. „Domluvili jsme se s paní prezidentkou, že při nějaké příležitosti přijede, aby se s ní senátoři mohli pobavit a dávat jí nějaké otázky,“ řekl Kubera.

Senátoři se s Čaputovou bavili o tom, že si dala za úkol sjednocovat společnost. „Já jsem jí z vlastní zkušenosti řekl, že to je úkol nadlidský,“ řekl Kubera. Dalším tématem k debatě byla neznalost slovenštiny u českých dětí, což se podle Kubery musí změnit. Politici se zabývali také současnou politickou situací v Evropské unii a v zemích visegrádské čtyřky, tedy v Česku, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku. Bilaterální česko-slovenské vztahy jsou podle Kubery natolik dobré, že v nich nezbývá mnoho věcí, které by bylo nutné řešit.

Ze Senátu se Čaputová přesunula do Poslanecké sněmovny, kde ji uvítal Vondráček. „Paní prezidentce jsem říkal, že jsme se na ni všichni těšili a byli moc zvědaví. Potvrdilo se, že je velmi sympatická a otevřená. Já jsem nechal témata dost na návštěvě a 80 procent času jsme řešili právnické věci a oblast justice,“ řekl Vondráček novinářům.

Vondráček dodal, že není přímým protějškem Čaputové, ale například s jejím předchůdcem Andrejem Kiskou měl přátelský vztah. „Protože jsme se mockrát potkali na různých summitech. Jak chcete jinak budovat vztahy než tak, že spolu mluvíte a jste v přátelském vztahu. Doufám v dialog a popřál jsem paní prezidentce hodně štěstí,“ uvedl. Připomněl, že jsou od Čaputové velká očekávání. „Doufám, že jí to vyjde,“ dodal.

Už dopoledne slovenská prezidentka jednala s českým prezidentem Milošem Zemanem. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) se Čaputová při své první oficiální návštěvě Česka nesetká, protože předseda vlády je dnes a v pátek na summitu EU v Bruselu.

Během své návštěvy v Praze uctila také památku bývalého českého a československého prezidenta Václava Havla a slovenského spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika, který v roce 1919 zahynul při letecké nehodě. Za doprovodu slovenského velvyslance v Česku Petera Weisse nejdříve položila věnec ke Štefánikově soše před hvězdárnou na Petříně, později se poklonila památce Václava Havla u jeho hrobu na Vinohradském hřbitově.

Aktu na Petříně přihlíželo několik desítek lidí, z velké části zástupců krajanských spolků, s nimiž se Čaputová pozdravila, vyhověla i několika žádostem o autogram. K současné návštěvě Česka novinářům řekla, že se tady „cítí více doma než v zahraničí“.

K hrobu Václava Havla doprovodili Čaputovou vedle slovenského velvyslance také starostka Prahy 10 senátorka Renata Chmelová a někdejší spolupracovník prezidenta a současný šéf Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. „Je to pro mě velký inspirační vzor,“ uvedla slovenská prezidentka na adresu prvního porevolučního prezidenta společného státu.

Štefánik se na Slovensku řadí k nejvýznamnějším historickým osobnostem. Spolu s Edvardem Benešem a s Tomášem Garriguem Masarykem patřil mezi zásadní osobnosti, které za první světové války jednaly o vzniku Československa. V roce 1918 se stal prvním ministrem vojenství Československé republiky. Při návratu do vlasti z Itálie v květnu roku 1919 zemřel v troskách zříceného letadla spolu s dalšími třemi členy posádky.

Dramatika a neformálního lídra protikomunistické opozice Václava Havla vynesla do funkce československého prezidenta listopadová revoluce v roce 1989. Po rozpadu federace stanul v čele samostatné České republiky. Zemřel v prosinci 2011.