Šafr poukazuje především na to, že v úterý 8. prosince vyšel v MF Dnes rozhovor s jejím majitelem, Andrejem Babišem. A v Lidových novinách, které Babiš také vlastní, vyšel šéfovi hnutí ANO a ministrovi financí v jedné osobě článek.„Ve všech zpravodajských relacích byl přítomen Andrej Babiš a vše působilo pozitivně. Agendu zpravodajských médií vesměs určuje Andrej Babiš,” běduje Šafr.

Tvrdí, že mezi zpravodajskou agendu “ministra financí, chemického, zemědělského a mediálního magnáta Andreje Babiše” nyní patří zvyšování platů politiků. Zde prý stojí důsledně na pozicích lidu. Pak také mrhání penězi ve zdravotnictví. Zde prý stojí zjevně na straně vlastních firem. A ohledně výbuchu ve Vrběticích prý stojí důsledně na straně drobných lidí v malé obci.

O čem Babiš raději mlčí

Mezi komunikační agendu ministra financí Andreje Babiše naopak podle Šafra vůbec nepatří zhoršení ukazatelů vývoje státního rozpočtu a špatný výběr daní. „A média to respektují a ministra financí těmito tématy neobtěžují. A kdo by na to přesto upozornil, tak je třeba mu vlepit pohlavek s tím, že je nejspíš posedlý Andrejem Babišem,” stýská si Šafr.

Tvrdí, že ministr financí vlastní média a určuje mediální agendu. „Téměř nikdo se nad tím veřejně nepozastaví. Všichni víme, že je to lumpárna, ale musíme jako oslové mlčet,” píše novinář a tvrdí, že dnes nepatří k dobrému tónu kritizovat ministra financí.

Šafr chválí protizemanovské protesty. Ale něco mu na nich chybělo

V této souvislosti chválí protizemanovské protesty během letošních oslav Sametové revoluce. Jedno mu na nich ale chybělo, a to obrana svobody slova.

„Veřejnost neprotestuje proti zhoubnému vlivu Andreje Babiše na informační kanály. Přitom dosud ještě nikdy v naší zemi nebyla žádná osoba mocnější, než je on, jestliže pomineme vypjatá období totalitních režimů, kdy ovšem zdrojem moci byl cizí stát,” tvrdí Šafr.

Babiš jako car

Podle něj to, co se děje nyní s českou svobodou, je prý nesmírně vážné a zřejmě mnohem závažnější než kdykoli dříve. „Vážnost přitom spočívá v tom, že hrozba je dobře maskovaná a utajená. Babišova moc v médiích je velmi podobná ruské invazi na Ukrajinu,” píše a dokládá to tím, že oficiálně se vlastně nekoná. „Každý, kdo potřebuje mít svůj klid na práci, se tváří, že slovo invaze je nepřiměřené, hysterické, katastrofické a příliš negativistické. Babišovi novináři jsou přeci nezávislí stejně, jako Putinovi vojáci na dovolené,” píše Šafr, který Babiše připodobňuje k carovi.

Zároveň naznačuje, že se Babiš ve sněmovně zesměšnil. To když mu položili opoziční poslanci otázku na zhoršující se trendy ve vývoji státního rozpočtu. Šafr přitom citoval oficiální stenografický zápis: „Takže já říkám, my určitě rozpočet nezhoršujeme, naopak držíme ten trend, kdy jsme spustili tu spotřebu. Já jsem nikdy neřekl, že bude rozpočet 2017 na nule. Já jsem řekl, že bych si to přál. Ono to jsou vždycky ty mediální... A to závisí samozřejmě na tom, jestli se nám povedou ty karusely (Výbuch smíchu napravo). Nevím, co je na tom směšné tedy.“

Svoboda médií je ohrožena, protože se v nich na Babišovu adresu nekonala salva smíchu

A Šafr v této souvislosti se snaží dokázat omezenou nezávilost českých médií tím, že na základě této Babišovy odpovědi se v médiích žádný výbuch smíchu nekoná. „Novináři se naučili dělat, že realita není reálná. Nechat si vzít svobodu od někoho tak komického totiž není vůbec legrace,” uzavřel Šafr svůj obsáhlý příspěvek.

Komárek mě překvapil. Nejdřív se mnou mile mluvil a pak tohle napsal...

Ve svém jiném příspěvku se svěřil s tím, jak potkal jednoho z Babišových poslanců Martina Komárka, bývalého novináře. Citoval Komárkovo vyjádření o své osobě: „Šafr je politováníhodný člověk. Bez Babiše by byl ještě větší nula než je. I když je otázka, jestli nula může být větší nebo menší." A přidal ještě jednu Komárkovu citaci ohledně své osoby: „Paranoia některých novinářů je absurdní. Babiš je řádně zvolený politik, svoboda slova je u nás na standardní západní úrovni."

Šafra to evidentně překvapilo, neboť ten samý den se s ním prý “hezky zapovídal ve Sněmovní ulici a loučil se se mnou vysloveně mile.” K tomu Šafr ironicky poznamenal, že Komárek je dobrý člověk. “A neštítí se podat ruku i úplné nule, dokonce i té vůbec nejmenší nule ze všech nul.”