Podle Šimona Pánka by bylo v zásadě nefér hovořit o tom, že teroristické útoky ustanou. „Bezpečnostním složkám a tajným službám ani vlastním komunitám se nedaří tyto tendence utlumit,“ sdělil Pánek. „Je to strašné i politicky, pro vedení země. Ty teroristické útoky jsou činěny s plánem, aby otřásaly veřejností a základy evropské kultury a tolerance. Nevím, jestli Islámský stát tak přemýšlí, ale je možné, že součástí jejich strategie je postavit proti sobě evropskou menšinu. Pokud by se tak stalo, tak by to mohlo vést k mezinárodnímu konfliktu,“ podotkl také s tím, že teroristům podle něho nejde o to, kolik zabijí lidí, ale o mediální zviditelnění a vzbuzení strachu.

„Část té svobody musíme obětovat. Ocitli jsme se ve světě, který je rychlý a plný nástrah. Způsob, jak tomu čelit, je posílení pravomocí tajných služeb. Britské služby takto říkají, že odvrátily několik málo desítek podobných útoků. Důležité je to, co se dá vyčíst ze vzkazu Muslimské rady v Británii vůči muslimům, aby tyto skutky odsoudili,“ poradil Pánek, jak na útoky. Je podle něj důležité, aby se ozvali imámové a muslimové a distancovali se od tohoto. 

Pánek následně uvedl, že britská premiérka Theresa Mayová varuje před jednou věcí – před šířením nenávistných informací. „Sociální sítě teď bohužel také slouží zlu. Jsme v nějaké době přerodu a doufejme, že se s tím podaří něco udělat,“ sdělil. Při integraci je pak podle Pánka důležité, aby lidé měli pocit, že jejich život je k něčemu. 

Následně se ředitel Člověka v tísni vyjádřil k projektu organizace ohledně předluženosti. „Do života 2–2,5 milionu lidí zasahuje exekuce,“ zmínil pak Pánek. Stát se konečně podle něj začíná chovat tak, že počet takovýchto případů se bude zmenšovat, ale dojezd prý bude značný. 

„Nikdy jsme nepracovali na straně režimu Bašára Asada,“ vymezil se pak Pánek k otázce Sýrie. „Česká ambasáda je na území Sýrie poslední z Evropské unie,“ poznamenal Pánek a dodal, že se jej často lidé ptají, proč zůstává naše vlast tak blízko Asadovi.