„Nevidím tam žádné zlepšení v těch vztazích. Generální tajemník Stoltenberg ve svých vystoupeních zdůrazňuje, že NATO se ve vztahu s Ruskem soustřeďuje na dvě věci. Jednak na obranu a jednak na dialog. Ale v poslední době mnoho toho dialogu nevidíme,“ poznamenal Kovanda hned na úvod.

Rusko a NATO by se vzájemně měly informačně otevřít. Aliance otevřena je, ale Rusko a priori odmítá prověřit si, jak fungují ruské raketové systémy, jen tvrdí, že jde o nepřátelský krok vůči Kremlu.  

„Rusko se bojí, pokud jde o Rumunsko, že by ztratilo moment překvapení, kdyby se nedej bože rozhodlo na Alianci zaútočit. Ale je přímo alergické na to, když se NATO blíží k jeho hranicím. Především pokud jde o pobaltské země. A nepřímo jej dráždí i rozhovory s Černou Horou o vstupu do NATO,“ doplnil host

Aliance se podle Kovandy chová umírněně, a pokud Rusko volá po deeskalaci napětí, musí s tím začít Moskva. Ale prezident Putin je nepředvídatelný, takže je těžké říci, k čemu by to vedlo, kdyby napětí dál eskalovalo. Existuje určitá průrva v obraně pobaltských zemí – stokilometrový pás lesa. Kdyby se Rusko rozhodlo tento pás obsadit, Aliance nemá prostor k tomu, jak pobaltským zemím pomoci.

Kdo platí, ten rozhoduje

Další členské státy by si měly uvědomit, že ten, kdo platí, také rozhoduje. Neměly by tedy dopustit to, aby Spojené státy platily chod NATO. Evropa si to však postupně začíná více a více uvědomovat a Francie i Německo zvyšují výdaje na obranu. Američané i tak budou s ohledem na Rusko a Čínu jen těžko seškrtávat svůj obranný rozpočet.

NATO a EU k sobě mají podle hosta relativně blízko, ale dělí je politické rozpory. Součástí NATO je Turecko a součástí EU jsou Řecko a Kypr. Obě uskupení se podle jeho názoru nechala ovlivnit názory těchto členů. Jedním z hlavních úkolů na summitu v Polsku bude dospět k tomu, aby spolu obě uskupení mohla efektivně spolupracovat,“ zdůraznil Kovanda.

Na summitu by měla být také dohodnuta obranná strategie na hybridní válku, budou pravděpodobně dohodnuta jednotlivá pole působnosti, aby se činnost různých aktérů nepřekrývala. Stejně tak je třeba připravit se důkladněji na pozemní boj. Platí to nejen u pobaltských států, ale např. také v Afghánistánu či Iráku, kde se situace nelepší. Co se Sýrie týče, bude podle Kovandova velmi zvažovat žádost, aby tam působila obrovská letadla AVACS informačně pokrývající Sýrii. Nejen Turecko, jak je tomu dnes.

Nakonec se vyjádřil i k operaci NATO ve Středozemním moři. „Je ještě předčasné o tom hovořit,“ poznamenal k tomu. Nelze podle jeho názoru říci, že by NATO mělo lví podíl na snížení přílivu uprchlíků. O snížení uprchlické vlny se podle Kovandy zasloužila dohoda Německa s Tureckem.