Švédsko a Dánsko se v posledních měsících rozhodly omezit počty přicházejících migrantů, a to velmi drasticky. V noci z neděle na pondělí tak poprvé od roku 1950 museli cestovatelé do Švédska projít pasovou kontrolou.

„Vláda nyní zvažuje, že současná situace, kdy do země příchází velké množství lidí v poměrně krátkém čase, představuje vážnou hrozbu veřejnému pořádku a národní bezpečnosti,“ znělo prohlášení švédské vlády.

Jen o několik hodin později přišla dánská reakce v podobě zavedení kontrol na hranicích s Německem.

Do Švédska loni dorazilo téměř 163 tisíc žadatelů o azyl, což je v poměru k počtu obyvatel vůbec nejvyšší číslo v celé Evropě. Během podzimu přišlo 10 000 žádostí o azyl týdně a nyní chce Švédsko toto číslo srazit na pouhý jeden tisíc.

Podle profesora Pietera Bevelandera, šéfa Institutu pro migraci, rozmanitost a veřejné blaho, má pouhých 40 % příchozích k dispozici nějaký doklad totožnosti. Velmi to však závisí i na zemi původu, například mladí Afghánci prakticky žádné doklady nemají.

Celý text zde.

Kritici těchto nově zavedených opatření se bojí určitého domino efektu, který by mohl následovat napříč skandinávskými zeměmi. „Tradičně je Švédsko spjato s humanitárními hodnotami a my máme velké obavy, že signály, které v současnosti Švédsko pouští do světa, ukazují, že již nejsme tou zemí, jakou jsme bývali,“ řekla Anna Carlstedtová, šéfka švédské pobočky Červeného kříže.

Její domněnku nepřímo potvrdil dánský premiér Lars Lokke Rasmussen, když uvedl, že zavedení kontrol na hranicích s Německem je pouze reakcí na švédské postupy. „Když ostatní severské země uzavřou svoje hranice, může to pro Dánsko znamenat vážné důsledky,“ řekl. „Může to vést k vyššímu počtu žadatelů o azyl.“

Jedním z dalších dánských opatření je pak zavedení policejního práva zabavit uprchlíkům jejich cennosti v případě, že nebudou mít dostatek peněz.

V Německu to zatím vnímají jako naprosto seriózní ohrožení schengenského prostoru. „Svoboda pohybu je důležitým principem – jedním z největších úspěchů v posledních letech,“ řekl mluvčí německého ministerstva zahraničí Martin Schäfer. Podle něj je naprosto nezbytné najít společné řešení a zajistit vnější evropské hranice.

Minulý týden však svůj balíček opatření navrhlo i Norsko, jež je označilo za jedny „z nejtvrdších v Evropě“.

Švédská poslankyně za Levicovou stranu Christina Höj Larsenová uvedla, že Švédsko by mohlo na základě selhání EU v boji s migrační krizí odmítnout zaplatit roční příspěvky. „Existují pevně dané zákony pro případ, že členské země nejednají v souladu s ekonomickým rámcem EU, když však země porušují dohody o lidských právech, nejsou za to žádné sankce,“ dodala.