Podle oficiálních informací od čínských úřadů je k 27. lednu evidováno 2 816 případů nákazy a 81 mrtvých. Virus se přenáší i z lidí, kteří nejeví žádné symptomy nákazy. Hrozí podle vás, že tyto zprávy a každodenní nárůst počtu obětí vyvolají paniku i v Evropě?

Panika kolem koronaviru již byla vyvolána po celém světě. Zprávy o izolaci měst, ve kterých žijí desítky milionů lidí, jsou zcela mimořádné a mediálně chytlavé. Počet nakažených je sice vzhledem k velikosti čínské populace zanedbatelný, nicméně přesto jsme svědky výrazných pohybů na trzích. Je evidentní, že investoři se nechávají unášet černými scénáři a podle toho upravují svá portfolia.

Měli by podle vás čeští spotřebitelé přijmout v souvislosti s hrozící pandemií koronaviru nějaká zvláštní opatření?

Myslím, že v tuto chvíli není třeba, aby čeští spotřebitelé měnili své návyky. V případě, že si lidé začnou dělat nadměrné zásoby léků, tak jen ukážou, jak snadno se s nimi dá manipulovat. Mediální masáž dramatizuje současnou situaci. Ve skutečnosti bychom se měli více obávat nemocí srdce a zhoubných nádorů, na které umíráme nejčastěji.

Poměrně výrazně posilují cenné kovy – zlato se momentálně blíží historickému maximu. Může být hlavním důvodem právě koronavirus, nebo přehlížíme nějaké jiné faktory?

Koronavirus ovlivňuje dění na trzích a investoři se snaží využít současné situace. Nastudovali si rok 2003, kdy probíhala epidemie SARS, a podle toho obchodují. Například akcie firem Beijing HotgenBiotech, Zhende Medical nebo Shandong Lukang Pharmaceutical dosáhly na maximální denní zisky. Většina akcií však výrazně ztrácí. Naopak index strachu VIX výrazně vzrostl. Na ceně získávají i bezpečné přístavy, jako je zlato.

Momentálně můžeme pozorovat raketový propad cen ropy. Ještě 21. ledna stál barel WTI Crude přes 58,5 dolaru, 27. ledna ale jeho cena spadla už na 52,5 dolaru. Může podle vás ropa dále zlevňovat? A pocítí to nějak i čeští řidiči?

U ropy kromě koronaviru hraje výraznou roli i vysoký stav zásob. Při současných cenách ropy a kurzu koruny vůči dolaru bývaly ceny pohonných hmot v České republice nižší. Pumpaři by měli začít výrazně zlevňovat, ale zatím se jim do toho moc nechce a ceny snižují jen o haléře.

Již dlouho se hovoří o příchodu příští ekonomické krize, nyní ale do hry vstupuje nový faktor – obrovská vnitrostátní omezení v Číně. Některá města jsou uzavřena zcela a je nemožné z nich vycestovat. Celkem se různá míra omezení osobních svobod týká už asi 80 milionů Číňanů. Lze přitom očekávat, že tato opatření nějakou dobu zůstanou v platnosti. Jaký dopad to může mít na ekonomický výkon Číny?

První odhady hovoří o snížení tempa růstu čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku až o jeden procentní bod. Kdyby se tento vývoj začal potvrzovat, bylo by to nepříjemné. Dění na trzích však musíme zasadit do širšího kontextu. Trhy v posledních měsících výrazně rostly. Investoři proto začínali vyhlížet korekci a čekali na spouštěč. Tím zřejmě bude koronavirus. Nicméně kdyby koronavirus nebyl, tak by se našlo něco jiného. Po masivním růstu není nic výjimečného, že dochází ke korekci.

Lze se bavit například i o ztrátách v řádech jednotek procent čínského HDP? Čínský prezident Si Ťin-Pching varoval, že země čelí „vážné situaci“ ,a světu oznámil, že virus postupně akceleruje. Je tedy reálná i možnost, že čínský průmysl zůstane nějakou dobu ochromen?

Kdyby nastal opravdu černý scénář, tak to hypoteticky možné je. Při zvážení dosud známých informací se však určitě nejedná o nejpravděpodobnější variantu. Čínská opatření proti šíření koronaviru jsou velice přísná. V Evropské unii by bylo nepředstavitelné, aby se během několika hodin izolovaly desítky milionů lidí.

Pokud by se tak stalo, jaké důsledky by to mělo pro světovou ekonomiku? Vždyť Čína je exportní kolos.

Čínské produkty jsou nepostradatelné v celé řadě výrobních odvětví po celém světě. V případě, že by čínský export včas nedorazil na místa svého určení, musela by se omezovat výroba v mnoha zemích. Dostali bychom se do negativní spirály, ve které by se ekonomické zpomalení přenášelo z jedné země do druhé. V konečném důsledku by nastalo globální zpomalení hospodářského růstu.

„Středně těžká až těžká pandemie, například chřipkového onemocnění, způsobuje celosvětově škodu 570 miliard dolarů ročně,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda. Dívám se, že v tuto chvíli Číně hrozí podobná situace?

Myslím, že hovořit o ztrátách ve výši stovek miliard dolarů je předčasné a zbytečně se tím vyvolává panika.

Může se teoreticky stát, že světovou ekonomiku položí na kolena virus, či následná panika?

Jsem si téměř jist, že světová ekonomika v letošním roce vzroste. Můžeme se bavit, zda poroste o pár desetin procentního bodu rychlejším, či pomalejším tempem, ale určitě se nepoloží na kolena. Dění na trzích bude možné využít k nákupům se slevou. Jen je nutné vše správně načasovat.