„Pokud se týká výše finančních náhrad, tam k žádné dohodě v této chvíli nedošlo," uvedla po jednání místopředsedkyně ČSSD a Senátu Alena Gajdůšková. Církve podle ní nyní mají písemně dodat své výhrady k snížení náhrad o 13 miliard, jak navrhli sociální demokraté spolu s ANO. Snížení chtějí kvůli tomu, že prý hodnota nevydaných nemovitostí byla při vyčíslení náhrad nadhodnocena. Gajdůšková nicméně připustila, že navrhované snížení „není striktní částka".

Porovnají si čísla

Církve se snížením nesouhlasí. „V této chvíli jsme hluboce přesvědčeni o spravedlnosti toho, kam jsme ustoupili, a dál že již ustupovat nemůžeme," uvedl na dotaz ČTK generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Potvrdil ale ochotu porovnat konkrétní čísla i všechny restituční zákony za účasti expertů před dalším jednáním, které se uskuteční v Lidovém domě.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

Větší shoda panovala ve zveřejňování informací o hospodaření církví. „Církve a církevní společnosti souhlasí s tím, aby byly zveřejňovány účetní závěrky, které poskytují Ministerstvu kultury, ale které jsou brány jako neveřejné," uvedla Gajdůšková. Vláda by v tomto ohledu měla navrhnout změnu zákona o církvích, dodala.

Kam peníze půjdou

Církve se navíc dobrovolně zavázaly ve svých výročních zprávách informovat o výši prostředků, které věnovaly nebo hodlají věnovat na veřejně prospěšné aktivity, tedy do sociálních služeb, vzdělávání nebo na opravu kulturních památek. Podle Holuba je „docela důležité", že tyto informace budou dostupné pro všechny občany. Podle Gajdůškové to vychází vstříc jednomu z požadavků ČSSD a ANO.