Turecká vláda a policie zneužívají smlouvu s Interpolem k pronásledování nepohodlných osob. Na jejím základě Turecko požádalo o zatčení Sáliha Muslima v Česku, jelikož věděli, že v Německu s tím uspět nemohou. Tvrdí to známý lékař, spisovatel a překladatel Yekta Uzunoglu. Sálih Muslim, prominentní kurdský politik a bývalý předseda kurdské politické strany PYD, byl v Praze zadržen v sobotu. Předtím kurdský politik navštívil bez zatčení konferenci v Bruselu a přednášel v Ženevě.

Yekta Uzunoglu při této příležitosti připomněl ani ne měsíc staré rozhodnutí českého Ústavního soudu, které se týkalo jeho loňského zatčení. A nešetří českou policii ani teď. „Turecko si vymyslelo nějaký absurdní atentát a nyní jej svádějí na Muslima. Já sám jsem byl loni na objednávku Turecka zatčen, což nedávno Ústavní soud označil za protiústavní,“ tvrdí Uzunoglu.

Ústavní soud na počátku února prohlásil, že Uzunogluovo loňské zatčení bylo protiústavní. „Byl jsem odsouzen v kauze, která nese analogické prvky kauzy, kde jsem byl od 13. 9. 1994 do 31. 7. 2007, to jest třináct let šikanován justicí v kauze, která se zapsala do novodobých dějin české justice jako ‚Ostuda Uzunoglu‘,“ tvrdí Uzunoglu.

Ústavní soud v Uzunogluově případu doslova konstatoval (viz příloha): „Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že při rozhodování o jeho vazbě došlo k porušení jeho práva na zákonného soudce, neboť o ní v rozporu s trestním řádem rozhodovala soudkyně okresního soudu, která v předchozích fázích řízení vydala příkaz k provedení domovní prohlídky. Tím byla vyloučena z dalších úkonů v trestním řízení ve fázi po podání obžaloby. K tomuto pochybení nepřihlédl krajský soud, ač k tomu byl podle stěžovatelova názoru povinen. Z uvedeného důvodu stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu.

„Naivně jsem se domníval, že když jsem se díky nezákonnému postupu orgánů činných v trestním řízení zapsal nechtěně v minulosti do dějin české justice jako ostuda, tak by se nemohla stejná ostuda opakovat. Mylně jsem se toto domníval,“ napsal po únorovém rozhodnutí Ústavního soudu Uzunoglu.

Uzunoglu čelil soudnímu procesu pro pomluvu a křivé obvinění. Protože bylo jednání odročeno, v lednu roku 2017 odjel do Afriky jako odborník z České republiky na radikální islám, to jest na islámský terorismus. Během cesty ale onemocněl a tuto skutečnost sdělil soudu. „Tuto skutečnost jsem sdělil soudci JUDr. Jiřímu Wažikovi, který mně e-mailem předtím sdělil, že se bude konat soudní líčení. Na jím osobně sdělené soudní líčení u soudu Praha-východ jsem nebyl řádně předvolán. Přesto na jeho ‚soukromé‘ sdělení, že se bude konat soud, jsem se snažil dostavit, ale infikoval jsem se nějakým africkým bacilem. Komunikoval jsem se soudcem, jak jen to v těch afrických podmínkách šlo. Nejenže jsem v tom zdravotním stavu musel překonat telekomunikační překážky, ale též jsem musel dbát na svoje bezpečí v krajinách islamistů, kde všichni věděli, kolik jsem toho už publikoval o islamistickém teroru,“ popisuje Uzunoglu.

Následně byl přepraven do Švýcarska a o hospitalizaci informoval nejen soudce Jiřího Wažika, ale též mu poslal vystavené neschopenky. „Po svém návratu jsem se potkal v Mnichovicích, odkud nedaleko bydlím, s policisty Policie ČR Praha-východ-jih, Leošem Tománkem či Kuncem, kteří provádějí již třetím rokem akce vůči mé osobě, které nelze jinak vnímat než jako šikanu. Zda oni soudce úmyslně informovali falešně, to nevím,“ popisuje dále Uzunoglu. Následně byl zatčen. „Čím jsem si zasloužil, aby soudce právního – demokratického státu nařídil moje zatčení, tj. aby mně policisté dali ‚klepeta‘ na moje ruce, to nevím, ví to jen ten, kdo si to ‚přál‘. Odvolal jsem se hned na místě a Krajský soud v Praze jakožto odvolací soud automaticky potvrdil rozhodnutí Okresního soudu Praha-východ, aniž přezkoumal, zda rozhodnutí tohoto soudu je oprávněné. Byl jsem tedy nucen se obrátit na Ústavní soud, který svým nálezem potvrdil, že moje zatčení potvrzené i odvolacím soudem bylo protiústavní,“ dodává Uzunoglu.

A svůj příběh dává do aktuální paralely se zatčením kurdského prominentního politika Sáliha Muslima. Pokud jde o zadržování lidí umístěných na zvláštním seznamu teroristů, jsou turecká diplomacie i tajné služby velmi asertivní, tvrdí Uzunoglu. Modus operandi tureckých úřadů přitom podle něj často odpovídá případu v Praze v hotelu Marriot zatčeného kurdského politika a bývalého předsedy kurdské politické strany PYD Sáliha Muslima. „Turecká vláda a policie zneužívají smlouvu s Interpolem k pronásledování nepohodlných osob. Na jejím základě Turecko požádalo o zatčení Sáliha Muslima v Česku, jelikož věděli, že v Německu s tím uspět nemohou,“ tvrdí krátce po Muslimově zatčení Uzunoglu.

Sálih Muslim se pohyboval v zemích Evropské unie od začátku týdne. Nejprve navštívil konferenci v Bruselu, pak přednášel na univerzitě v Ženevě, v Praze měl mít v sobotu několik schůzek, ale byl zatčen. Podle Uzunoglua se před zatčením kurdského politika objevila jeho fotografie, pořízená evidentně zpravodajskou technikou. Uzunoglu byl v té době ve Švýcarsku, kde organizoval hmunitární pomoc, ale po zatčení Muslima se prý vrací do České republiky.

Pražská policie po zatčení Sáliha Muslima vydala komuniké, že v noci na dnešek (na sobotu) zatkla 67letého cizince, který byl v hledáčku tureckého Interpolu. „Zadržený byl po provedení nezbytných úkonů umístěn v policejní cele. O jeho zadržení byli cestou mezinárodněprávní spolupráce informováni pracovníci Interpolu Ankara,“ napsala mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Sáliha Muslima teď čeká jednání o vazbě a následně přijde na řadu nejspíš žádost o jeho vydání do Turecka. Například německá policie už přitom podle Uzunoglua pochopila, že nemůže reagovat na turecké tendenční žádosti, vydávané v rámci Interpolu, o zatčení kurdských politiků.

„Turecká vláda a turecká policie zneužívají smlouvu Interpolu k pronásledování nepohodlných osob mimo uzemí Turecka. Toto je známým faktem pro všechny země EU,“ sdělil Uzunoglu zdroji ParlamentníchListů.cz. Nedávno byl na základě této smlouvy zadržen ve Španělsku turecko-německý spisovatel a německá vláda věc vyřešila. Na základě stejné smlouvy Turecko požádalo o zatčení Sáliha Muslima v České republice, protože věděli, že s tím v Německu nemohou uspět. „Čekali, až přijede do Prahy, což se stalo. To, že část české policie státního zastupitelství má afinitu vůči Turecku, není žádným tajemstvím,“ dodává Uzunoglu. Kurdové patří mezi přední bojovníky proti Islámskému státu, ale pro Turecko je Sálih Muslim jedním z hledaných teroristů. Turecké ministerstvo vnitra vypsalo odměnu za jeho dopadení ve výši jeden milion dolarů. Ve Skandinávii má Sálih Muslim status uprchlíka – což by ve finále jeho vydání do Turecka mohlo zabránit. Kurdové a kurdská média věří, že Sáliha Muslima v Evropě sledovala turecká tajná služba, jež vyzvala české bezpečnostní složky, aby bývalého lídra strany PYD zadržela. Turecký list Daily Sabah napsal, že byl v pražském hotelu zahlédnut a zprávu o jeho výskytu v Praze pak rychle otiskla ankarská provládní média, což by napovídalo práci tureckých tajných služeb.