„Jsme v Evropě v 21. století, kde spolu soužijí různé rasy. A protože Lidl najdete také po celé Evropě, nevidíme rozdíly. Čím více ze světa totiž poznáte, tím větší toleranci vůči jiným máte. Proto jsou naši modelové ze všech koutů světa,“ zareagoval obchodní řetězec Lidl na napadání zákazníků za to, že na jednom z letáků má černošského modela.  

Své pak k tomu řekl například publicista Marian Kechlibar. „Odpověď Lidlu v sobě zahrnuje dvě myšlenky, které jsou dost odlišné. První půlka odpovědi je ta nekontroverzní. Máme zákazníky všech barev pleti, chceme jim vyjít vstříc. To je u obchodních řetězců normální, že se snaží maximalizovat svůj podíl na trhu,“ podotkl Kechlibar. Druhou půlku odpovědi pak považuje za problémovou. „Lidl chce prostřednictvím svých reklamních materiálů nejen prodávat své produkty, ale zároveň vštěpovat svým zákazníkům určitý názor,“ myslí si Kechlibar a tvrdí, že jde o německé chování.

„Moderní německý stát je s myšlenkou převýchovy lidí spojen více, než by se mi líbilo. Říkám stát, ale tím nemyslím jen politiky, ale také velký business, který je s nimi úzce propojen, a rovněž velká média. Tyto složky spolu vytvářejí jakýsi konglomerát určující společenské poměry v zemi. Megařetězec Lidl samozřejmě nestojí stranou,“ dodal Kechlibar a vzpomněl na kancléře Bismarcka, kdy se rovněž takto převychovávalo. Tvrzení Lidlu působí na Kechlibara jako klasická nepodložená generalizace. 

„Ano, lidé, kteří rádi cestují, obecně víc oceňují cizí kultury. Ale toto pozorování přeci nelze rozšířit na celou populaci. Je zcela dobře možné, že mimo množinu ‚cestovatelů a poznávačů‘ takový mechanismus vůbec nefunguje a že člověk, kterému se cizí kultura sama a bez pozvání dostavila do jeho rodného města, bude na její nucené poznávání reagovat zcela jinak než ten, kdo za ní ze své vůle sám vycestoval na jiný kontinent. A dokonce ani ti, kdo osobně poznali jiné kraje, si tím nemusejí vyvinout automatickou toleranci vůči čemukoliv na světě,“ dodal. On sám by však rád nakupoval někde, kde jim jde hlavně o prodej zboží zákazníkovi, a ne o světový pokrok. „Tohle prorůstání politiky do nesouvisejících oblastí života je toxické. Rozhodně dávám přednost tomu, když kramáři chtějí jenom moje peníze a nestarají se o spásu mé duše,“ uzavřel.

Původní text ZDE

Reakce Lidlu na nenávistné příspěvky se naopak líbí obornici na komunikaci na sociálních sítích Elišce Vyhnánkové. „Je čistá, není nijak agresivní. Považuji ji za naprosto předpisovou, velmi klidně vysvětlí a plynule odpoví uživatelce,“ uvedla pro server DVTV.cz s tím, že šlo o hraniční odpověď. Ocenila mimo jiné rychlost reakce. „Myslím si, že Lidl z toho vyklouzl dobře, ale asi nikdy nezměříme, kolik těch, kteří nesouhlasili s odpovědí, přestane chodit do Lidlu a naopak, kolik jich tam chodit začne,“ poznamenala.

Video najdete ZDE.

A samozřejmě, že celá kauza plní také facebookové stránky nejrůznějších uživatelů. „Koukám, že v Lidlu mají africký týden, aniž by to sami chtěli!“ poznamenal ke kauze teplický radní za TOP 09 Dominik Feri. 

Své řekl také úspěšný marketér v Kataru Martin Jaroš. „Lidl u mě prohrál první set v roce 2003, když pokácel ty stromy. Od té doby jsem k nim nevstoupil. Teď v mých očích naopak druhý set vyhráli. Nejsme přece nějací pitomí rasisti, nebo ne? Třetí, rozhodující set u mě vyhrajou, když budou ve stejném obalu prodávat potraviny přesně stejného složení jako v Německu (a to, pokud možno, za nižší cenu, reflektující reálné nižší náklady na provoz v ČR). Prý to dělají, nevím, ověřím a podle toho pro mě zápas skončí,“ poznamenal. „Taková samoška svůj férový postoj nejlépe projeví tím, že z nás nebude dělat Evropany druhé kategorie. Nechci mít v párcích míň masa za vyšší cenu než Němci. Tohle je přístup, který čekám od všech samošek, nejen od Lidlu. Když se tohle stane, tak řeknu, super, Lidl je fér firma, pojďme tam všichni nakupovat. A ostatní krámy se snad přidají taky,“ poznamenal Jaroš. 

„Asi je čas napsat to natvrdo. Problémem ‚multirasové reklamy‘ není, že jsou v ní pohromadě tmaví a světlí lidi. Problém je, že je tam skoro vždy tmavý muž a světlá žena. Krom toho, že to ‚nenápadně‘ nahrává nechtěným přemnoženým mladíkům, rozuměj islamizaci, to ještě utužuje blbý stereotyp o sexuálně zdatných tmavouších (kterému, kdo ví proč, spousta světloušů věří) – a hlavně to uráží tmavou ženu,“ poznamenal antiislamista Martin Konvička s otázkou: „Ta snad nepotřebuje mezirasově experimentovat? Nemůže dostat chuť na smetanu? Neexistuje?“ zeptal se. 

„Vážně zvažuji, že po tom půjdu. ‚Stop disriminaci černošek a Romek v reklamě‘ je docela dobré téma, hejtfrý blbečci dostanou psotník, vysoudíme s kámoškami Romkami hromadu prachů, Šabatová spáchá sebevraždu,“ dodal Konvička.

Předseda Patriotů Jiří Vítek k celé kauze uvedl následující: „Jestli někomu zde vadí pouze jiná barva pleti, tak je prostě kretén,“ sdělil krátce.

„Jdeme nakupovat do Lídlu,“ poznamenal poté občanský aktivista Tomáš Peszynski. 

Novinářka a marketérka Markéta Lukášková se neopomněla zeptat: „Mají toho černocha ve víc velikostech?“