Petr Fiala v Berlíně. Jak tuto návštěvu českého premiéra u německého kancléře komentoval Brod?

„Byl to úspěch v dané situaci, protože Česko dosáhlo slibů, které očekávalo, nebo o kterých se jednalo v zákulisí. To nejpozoruhodnější na té návštěvě bylo to, že jsme vlastně slyšeli, že jednání o některých konkrétních otázkách – jako jsou dodávky německé těžké techniky české armádě, tak aby byly nahrazeny ztráty, které vzniknou tím, že těžká česká technika sovětské provenience se přesune na Ukrajinu – taková jednání probíhají dlouho, zřejmě mezi expertními týmy, a že zřejmě premiér Fiala jel do Berlína za situace, kdy zásadní dohoda už byla oběma stranám jasná,“ zmínil Brod. 

„Německo je v situaci, kdy jeho vláda je koaliční – sociální demokraté, zelení, svobodní demokraté jsou v ní zastoupeni. A především ti zelení se v poslední době transformovali ze strany, která měla pacifistickou pověst – tedy ze strany, která prosazuje diplomatická řešení mezinárodních konfliktů, zdrženlivost Německa ve zbrojních otázkách – ve stranu, která už je někdy označována za radikální, co se týče postojů vůči ukrajinskému konfliktu. A je to především strana zelených, která tlačí tu koaliční vládu k větší vstřícnosti vůči ukrajinským požadavkům a k ostřejším postojům vůči Moskvě,“ dodal také k Německu Brod.

Bilaterální vztah mezi Českem a Německem není, podle Broda, nyní v ukrajinské krizi důležitý. „My jsme si to takříkajíc vyříkali za posledních 30 let, Česko a Německo dospělo už v devadesátých letech k významným pokrokům, co se týče modu vivendi, jak spolu žít jako sousedé, vše to vyvrcholilo vstupem České republiky do Evropské unie a do NATO, čímž se Německo stalo naším nejvýznamnějším spojencem a od té doby jsou ty zásadní otázky vyřešeny,“ domnívá se Brod.

• Záznam pořadu ZDE

„Něco tady v nás ale ještě je, z toho zásadního nepřátelství, které panovalo mezi Čechy a Němci, až do roku 1945, a co se prodlužovalo do začátku 90. let tím, že spolková republika byla v komunistické propagandě jakousi inkarnací zla, kdy to byla revanšistická mocnost, jak nám bylo vykládáno po celá desetiletí, že hlavním nebezpečím pro existenci českého a slovenského národa byla podle této propagandy německá snaha ovládat střední Evropu. Něco z toho alespoň v částech české společnosti nadále přežívá,“ míní také Brod. 

„A Němci se opravdu vyrovnali se svou nacistickou minulostí?“ zeptal se moderátor Daniel Takáč.

„Co je to opravdové vyrovnání? Já osobně k tomu mám samozřejmě, jak to probíhalo, výhrady. Denacifikace Německa po válce, která se konala v režii vítězných mocností, měla vady. Na západě to byla politika amerických, britských a francouzských okupačních sil, která se snažila tedy co nejvíce odstranit nacisty z veřejného života, ale nakonec byla řadě lidem, kteří byli členy nacistické strany, ta jejich minulost jakýmsi způsobem pardonována nebo odpuštěna, protože jejich schopnosti byly potřebné při výstavbě té nové poválečné demokratické společnosti,“ zmínil mimo jiné novinář Petr Brod.