Úplatkářství přitom vyloučil předseda odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze Martin Zelenka. „Za dané konstelace, poté co odvolací soud provedl, respektive zopakoval všechny podstatné relevantní důkazy, je možno oproti napadenému rozsudku uzavřít, že nebylo jednoznačně a nepochybně prokázáno, že obžalovaný Marek Dalík na schůzce v Praze dne 8. 11. 2007 požádal o úplatek na základě dohody s někým z představitelů vlády České republiky, který by byl schopen zařídit pokračování v projektu Pandur, ani s žádnou jinou osobou,“ stojí v pravomocném rozsudku nad Dalíkem.

Pavlu Zemanovi se nelíbí, že senát soudce Zelenky Dalíkovi uložil „pouze“ čtyřletý trest, pod spodní hranicí trestní sazby za podvod, kde Dalíkovi hrozilo pět až deset let ve vězení. S rozsudkem Vrchního soudu Zeman proto nesouhlasí. „Faktické postavení obviněnému umožnilo vyslovení požadavku vůči představitelům společnosti Steyr na poskytnutí finanční částky, kterou tito museli nepochybně chápat v kontextu celé události jako úplatek, který umožní společnosti Steyr získání lukrativní obchodní zakázky. Ve světle této úvahy je pak zcela zavádějící tvrzení soudu, které by mělo škodlivost jednání snižovat, že součinnost obviněného Marka Dalíka s jakoukoliv osobou z řad politiků, tedy vysloveně korupční jednání, se prokázat nepodařilo. Jedná se totiž o závěr, který učinil až odvolací soud. Osoby, po nichž obviněný požadoval neoprávněně finanční prostředky, byly přesvědčeny, že je schopen, po poskytnutí úplatku, zajistit protiplnění. Za této situace nepochybně došlo, jak uvádí odvolací soud, v důsledku jednání obviněného ke zkreslení obrázku a reputace České republiky ve světě vrcholné politiky a je nerozhodné, zda s odstupem doby byl přijat závěr, že obviněný nejednal souladně s dalšími osobami,“ napsal ve svém dovolání Nejvyšší státní zástupce.