„Kdyby tady vznikla čistě progresivisticky levicová strana, prosazující silou tlačenou inkluzi ve školách, státem financované uměle počaté děti pro osamělé ženy a homosexuální páry, nekontrolovanou migraci, nošení muslimských šátků ve školách a skupinová práva pro různé menšiny, velmi těžko by se dostala do parlamentu,“ poznamenává Zlámalová. V lepším případě by prý strana hranici pro vstup přelezla s odřenýma ušima. Zároveň dodala, že v případě, kdyby stranu prezentovali Jiří Dienstbier, Kateřina Valachová, Michaela Marksová-Tominová, Robert Pelikán a Anna Šabatová, nedostala by se tam.

Původní text ZDE.

„Agendu, kterou prosazují, drtivá většina společnosti odmítá. Jen se proti ní hlasitě nevymezí, než se jí začne skutečně bytostně dotýkat – jako u státem nucené inkluze ve školách. Zmíněná pětice ale přes klíčové instituce, v nichž sedí, tuto agendu většinou spíš v tichosti, bez velkého veřejného humbuku protlačuje,“ podotkla Zlámalová. Zároveň sdělila, že vzniká nový, velmi silný progresivistický průmysl s obrovskou mocí prosazovat svou agendu, kterou většina společnosti odmítá. Progresivistický průmysl má podle ní tři obrovské výhody – zápal pro věc, instituce, které ovládli, a čas.

„Jejich prací, která jim tak či onak zajišťuje živobytí, je právě prosazování té menšinové agendy. Mlčící většina musí podstatnou část svých dní věnovat normální práci. Za to, že půjdou proti menšinovým představám progresivistů, je nikdo neplatí. Proto jsou progresivisté v tichém prosazování svých představ o světě tak úspěšní,“ sdělila.