„Zvýšení množství peněz v peněženkách znamená více peněz k oběhu. A více peněz k oběhu znamená růst cenové hladiny, tedy inflaci. Zde vidím další chybu. V nedostatku odvahy vrátit se k původní daňové sazbě, tím zvýšit příjmy rozpočtu o 90 miliard korun,“ řekl prezident Miloš Zeman.

S tím však nesouhlasí Michal Dvouletý, místopředseda Strany soukromníků ČR. „Jinými slovy nám pan prezident vzkázal, že máme mít co nejméně peněz, abychom co nejméně utráceli, a že bude lepší, když si tyto peníze sebere stát,“ kroutí hlavou nad výroky prezidenta politik z Uherského Hradiště.

„Já jsem naopak přesvědčen o tom, že peníze patří lidem, ne státu, a lidé si budou nejlépe sami rozhodovat o tom, za co a kdy je utratí. A je falešná iluze, že občané budou roztáčet inflační spirálu výrazně více než stát z peněz, které vybere od občanů a podnikatelů,“ domnívá se Dvouletý, který zároveň pochválil vládu za snížení deficitu státního rozpočtu o přibližně 97 miliard korun.

„Na druhou stranu musím upozornit na to, že avizované snížení deficitu státního rozpočtu je dosaženo tím, že vláda počítá díky vyšší inflaci s růstem cen, a tedy s vyšším výběrem některých daní. Zároveň z rozpočtu vyřazuje některé zásadní investice, např. v rezortu ministerstva obrany, o kterých stejně již dnes ví, že je nestihne do konce roku realizovat,“ upozornil místopředseda Soukromníků.

Za velmi nebezpečné považuje zmražení plateb státu za státní pojištěnce. „Obávám se, že to způsobí jen další finanční problémy ve zdravotnictví, které mohou vést ke zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče a k dalšímu prohloubení personální krize, která dlouhodobě trápí celé zdravotnictví. Obzvláště v situaci, kdy je zdravotnictví zdecimováno pandemií covidu-19, považuji tento krok vlády za velmi neprozíravý,“ dodal Dvouletý.

Podle Soukromníků potřebují veřejné finance zásadní reformu, která musí spočívat v nikoliv jen symbolické redukci státního aparátu.

„Je třeba zrušit či alespoň změnit desítky zákonů, zrušit či sloučit některé zbytečné státní instituce, snížit míru státních regulací a byrokracie, abychom mohli mít naději, že jednou budeme žít ve štíhlém a úsporném státu. Bez těchto zásadních reforem budou jakékoliv další snahy o vyrovnaný státní rozpočet jen marným bojem s větrnými mlýny, anebo budou vytvářet tlak na zvyšování daní či na zavádění dalších, třeba i skrytých odvodových povinností,“ domnívá se Michal Dvouletý.