EU je velkou vizí, která trochu předběhla dobu, domnívá se starostka Hodonína

06.05.2014 12:58 | Zprávy

,,Prakticky není možné sjednotit Evropu takovým způsobem, jaký byl zamýšlen zakladateli při vzniku tohoto společenství.“ V rozhovoru, který poskytla Milana Grauová (BPP) našim stránkám, se zamýšlí nejen na Evropskou unií, ale především nad komunální politikou a svým prvním rokem v čele Hodonína. Pro názorové neshody spojila své zvolení s vystoupením z ODS a kritická ke směřování strany zůstává i nadále. ,,Vedení ODS stále nepochopilo, v čem je základní problém pokračujícího úpadku strany.“

EU je velkou vizí, která trochu předběhla dobu, domnívá se starostka Hodonína
Foto: archiv MG
Popisek: Ing. arch. Milana Grauová (BPP), starostka Hodonína

Starostkou jste se stala teprve loni v květnu. Jak byste zpětně hodnotila Vaše současné působení v úřadu? S kandidaturou jste souhlasila, přestože jste měla špatný pocit z komunikace v radě a zastupitelstvu. Změnilo se tak něco za Vašeho působení?

Domnívám se, že politická situace byla v našem městě poměrně „divoká“ a nebylo jasné, co vlastně vedení preferuje jako priority z hlediska chodu a rozvoje města. Zda se situace vylepšila, je spíše otázka pro občany, ale já osobně se domnívám, že komunikace mezi zastupiteli je nyní lepší. Diskuze nad řešenými tématy probíhá častěji a myslím si, že i s lepšími výsledky. Netvrdím, že se vždy shodneme, ale problémy řešíme, a to se dříve prakticky nedělo. Nutno samozřejmě také dodat, že některá témata jsou opravdu složitá a k jejich zodpovědnému projednání a řešení je potřeba delší čas. Dříve jsem ale měla pocit, že problémy jen přesouváme a výsledky jsou zcela v nedohlednu.

Budete chtít letos obhájit mandát? A neobáváte se v souvislosti s nestabilitou, která na radnici panuje, negativní kampaně? Máte takové signály?

Uvažuji o další účasti v komunálních volbách, ráda bych se podílela na dokončení zahájených projektů a případně měla možnost realizovat další nápady pro rozvoj našeho města. Samozřejmě lze bohužel předpokládat, že kampaň bude od některých kolegů vedena negativně. V minulé kampani tomu bohužel tak také bylo a pro mne byl smutný především fakt, že některé voliče tento způsob prezentace skutečně oslovil a „negativní populismus" tak získal relativně velké množství hlasů. Nezbývá než doufat, že tito voliči v následujícím období zaznamenali, že tento způsob komunální politiky rozhodně nepřinesl ony halasně proklamované změny k lepšímu. Ve skutečnosti tomu bylo právě naopak. Otevřeně nepřátelské a nesmiřitelné postoje vedly především k politické nestabilitě, která zbrzdila mnohé pozitivní aktivity města. Sama jsem nikdy nepreferovala negativní kampaň a nehodlám tomuto „módnímu" trendu podlehnout ani letos. Myslím, že důležité je prezentovat své vlastní vize a také si dobře uvědomovat realizovatelnost těchto svých slibů. Přála bych si, aby uprostřed laciného předvolebního očerňování zůstal prostor i pro skutečně reálné myšlenky a voliči si tak mohli vybrat i mezi kandidáty, kteří se opravdu snaží pracovat pro město a pro občany.

Pro dlouhodobé názorové neshody jste návrat do křesla starostky spojila s vystoupením z ODS. V lednu ale strana změnila vedení a slibuje změny uvnitř strany. Jak se díváte na to, kam ta strana směřuje? Vidíte tam nějakou pozitivní změnu?

Domnívám se, že ODS poškodily mocenské zájmy ve vlastních řadách. Vytvořila se zde zvláštní struktura, kde ti - v rámci stranické hierarchie - mocnější, začali zcela ignorovat názory členské základny. Tím se strana stala pro většinu demokraticky smýšlejících členů nedůvěryhodnou a neperspektivní. Osobně se obávám, že vedení strany stále nepochopilo v čem je základní problém pokračujícího úpadku strany a proto si myslím, že návrat mezi nejsilnější strany v ČR bude velmi těžký.

Problém města je rozpočet, který se již delší dobu pohybuje v záporných číslech. Co podle Vás za tak obrovský dluh města může a jaké byste preferovala řešení? Jaký dopad to bude mít na Hodonín do budoucnosti?

Nevím přesně, z jakých informací vycházíte, ale formulace otázky je v tomto případě značně zavádějící. Rozpočet zcela jistě není žádným zásadním problémem města a rozhodně není ani adekvátní označovat celkový dluh Města jako „obrovský". Toto mé tvrzení lze snadno doložit pouhým srovnáním reálných dat ze srovnatelně velkých měst v regionu. Například Uherské Hradiště mělo k 31. 12. 2013 dluh ve výši 302.921 tis. Kč, Znojmo dokonce 349.979 tis. Kč a Hodonín oproti těmto číslům pouze 160.281 tis. Kč. Snižování zadluženosti bylo přitom nastartováno už v minulém volebním období (2008) a nastavený trend držíme při sestavování rozpočtu i v současné době. Za pět let se díky tomuto přístupu snížil původní dluh o více než polovinu.

Z pohledu bankovního hodnocení se nachází naše město ve velmi dobré kondici a případný schodek rozpočtu je pokryt z větší části přebytkem z minulých let. Dále je také důležité, že v roce 2013 výnos z uložených peněz přesáhl výši úroků, které bylo nutné splatit a město se tak dostalo do zisku více než 1 mil. Kč.

Mediální rozruch kolem rozpočtu pro letošní rok chápu tedy spíše jako politickou negativní aktivitu opozice, kdy se opět projevuje snaha o kritiku za každou cenu, a to i za cenu využívání dezinformací a nepravd.

Pro mnohá města jsou ale také významným zdrojem příjmu dotace. Jaká je vaše úspěšnost v jejich čerpání? A uvítala byste, kdyby měly rozdělování peněz z evropských fondů v rukou samotné obce a města, jak navrhl nedávno prezident Zeman na sjezdu STAN?

V dotační politice se Hodonínu vždy vedlo poměrně dobře. Bohužel politické „turbulence“ v tomto volebním období měly negativní dopad i v tomto směru, koncem loňského roku se však opět podařilo vrátit úspěšnost na původní úroveň. Tento trend lze doložit samozřejmě i v řeči konkrétních čísel. V roce 2010 město získalo necelých 51 mil. Kč z dotačních titulů, v letech 2011 a 2012 poklesl finanční objem na cca 30 mil. Kč a v posledním roce, tedy 2013, se příjem dotací zvedl na téměř 74 mil. Kč.

K vlastnímu systému dotací mohu jen potvrdit známou negativní praxi, že administrativa je velmi náročná, dokonce se domnívám, že v českých podmínkách často náročnější, než vyžaduje sama EU. Také je zde nutné předfinancování jednotlivých projektů a právě toto povinné předfinancování projektů před samotným čerpáním dotací je u většiny obcí původcem dluhů, o nichž jsme hovořili v předchozí odpovědi. Jednoduše řečeno: Chceme-li využívat dotací, musíme v rámci předfinancování projektů umět počítat a pracovat i s úvěry. Umím si nicméně představit, že by návrh pana prezidenta by mohl znamenat zjednodušení administrativy a tím i úspěšnější využívaní dotací.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

22:10 „Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro od…