Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV konstatoval, že čekal příchod viru podobného čínskému koronaviru. „Ale bylo to podobné jako s revolucí v roce 1989, všichni jsme čekali, že to přijde, ale pak, když to přišlo, tak jsme nestačili kulit oči. To samé teď,“ poznamenal parazitolog.

Je přesvědčen, že lidstvo si o návštěvu podobného viru koledovalo už dlouho. „Vždyť jsme si o to koledovali už strašně dlouho. Takhle hustá populace, tolik lidí, tak není možné, aby tam něco nepřeskočilo, když vždycky přeskočilo. Já nevím, jak je vůbec možný, že jsme měli v podstatě sto let na přípravu. To jsme museli mít někde nějakou protekci. Já jsem čekal, že to přijde mnohem dřív,“ poznamenal odborník.

Koronavirus by prý bral jako svého druhu ostré cvičení na nějakou horší nemoc, která přijde v budoucnu. „Tohle je ještě legrace proti tomu, co fakt může přijít a co dřív nebo později přijde. Většina druhů vymřela na nějakou epidemii. Virovou, většinou. 95 procent druhů, které vymřely, tak my nevíme proč vymřely, protože všichni okolo byli v pořádku. Evoluční biologové jsou přesvědčení, že to byla pandemie, že ten druh vyhubil virus,“ pokračoval Flegr.  

Ale lidská paměť je krátká a lidé si nechtějí připomínat španělskou chřipku, která tady byla před sto lety.

Podle Flegra by si však lidé tyto věci pamatovat měli a měli by absolvovat něco jako pandemické cvičení, ve kterém se dozvědí, co je to pandemie, co se stane na jejím začátku, co by se mohlo dít dál a čeho budou chtít odborníci dosáhnout na konci. Flegr má za to, že by připraveny měly být i státní orgány, které ale tentokrát připraveny nebyly. „Ty vybouchly úplně neskutečně,“ nešetřil státní úřady specialista.

Lidé podle jeho názoru měli mít připraveny roušky v nějakém šuplíku a v patřičnou chvíli je vytáhnout. Měli by také vědět, co je to reprodukční číslo, tedy číslo, kolik dalších lidí může nakazit jeden infikovaný jedinec a tak podobně. Místo toho se to lidé teď začali učit za pochodu, a to je pozdě.

Očekával by také, že i stát bude mít ekonomické podpůrné balíčky na udržení podniků při životě, ale ty také nebyly připraveny.  

Podle Flegra působí směšně i plán na plošné testování asi 27 tisíc lidí na koronavirus. Na tyto testy chodí dobrovolníci a už tam je podle parazitologa první slabina celého měření. „Jednak to není včas a jednak je to blbě. Ale já doufám, že epidemiologové vědí, co dělají. Doufám, že tohle (oněch 27 tisíc otestovaných) je jen kouřová clona, protože takhle se samozřejmě nedá zjistit, jaká je promořenost. Ti lidé tam přišli sami, protože měli podezření, že by mohli být nakažení, a když je zadarmo otestují, tak tihle tam natěšeně přijdou. Tam mezi nima bude ta promořenost větší. Ale ona bude stejně malá,“ varoval Flegr.

Doufá, že epidemiologové dělají ještě jiné a podstatně relevantnější testování. Ale ani tak to nebude dokonalé měření, protože žijeme v demokracii a lidé zkrátka mohou odmítnout dostavit se na testování. V Severní Koreji by prý lidé neprotestovali, protože by mohli mít strach, že je zastřelí, když se nedostaví. Podle Flegra by v KLDR bylo měření průkaznější, ale Flegrovi vůbec není líto, že nežije v zemi, jako je KLDR.

Za jednu věc ale vládu přece jen pochválil. Ocenil, že vláda rychle zakázala hromadné akce. „To je hrozně dobře, že jsme to zarazili. A když to povolíme, tak musíme počítat s tím, že se virus bude rychleji šířit. Ten virus tady je, a když mu vylepšíme podmínky, tím rychleji se bude šířit,“ upozornil odborník. Z tohoto úhlu pohledu se mu teď líbí, že školy zůstávají zavřené, a hned tak by je neotevíral. Čím více budeme virus brzdit, tím podle Flegra lépe. Pokud teď opatření více uvolníme, pak prý budeme doma s dětmi v září, až přijde další koronavirová vlna.

„To promořování půjde. Teď to držíme, ale když to pustíme, tak epidemie popojede. Teď zůstáváme doma za podmínek, kdy nám lidé neumírají v přeplněných nemocnicích. Ale když to pustíme, tak se tomu nevyhneme, těm ekonomickým škodám a těm rodičům, kteří se ze svých dětí doma zblázní,“ uvedl Flegr.

Pokud budeme přísná karanténní opatření držet relativně dlouho, virus se bude muset přizpůsobit a sníží svou agresivitu, nebude zabíjet své hostitele, protože se naučí, že těžko najde hostitele jiné. Touto cestou se z koronaviru časem stane nová rýma, kterou většina lidí zdravotně zvládne.