Před pětadvaceti lety to prý vypadalo, že se z Evropy stává největší světová velmoc. Nyní se však tento společný projekt evropských národů rozpadá a situace začíná ze všeho nejvíce připomínat stav před druhou světovou válkou, kdy se z kanálů valil extremismus.

John Feffer, šéf institutu Foreign policy in focus, ve svém textu, který v češtině přinesly Britské listy, připomíná, že ještě v roce 2012 dostala Evropská unie Nobelovu cenu za to, že dokázala kontinent války proměnit v kontinent míru. Kromě toho se za pětadvacet let nafoukla na dvojnásobek a stala se největší společnou ekonomikou světa.

V podstatě prý byla největší světovou supervelmocí, převyšující Čínu s žalostně chudým venkovem a zkorumpovanými městy, stejně jako USA, stavící svou ekonomiku na vojensko-průmyslovém komplexu. Evropa prý naproti tomu zaujímala pozici skutečné supervelmoci, která ani neměla zapotřebí ukazovat svaly a hrát si na světového četníka.

Celý text z Britských listů

Tento projekt, podle všeho veleúspěšný, je však prý nyní před rozpadem. Rozmáhají se euroskeptické strany, odmítající celý model integrace, a sympatie získávají rasismus a xenofobie. Do toho se rozmáhá islamofobie, kterou Fiffer nazývá "nejnovější socialismus hlupců“.

Dnes to prý vypadá, že EU může následovat Sovětský svaz nebo Jugoslávii a rozpadnout se na desítky různě úspěšných zemí. Idea vzájemné sounáležitosti bude ale rozvrácena. Podle Fiffera je důvodem současného fatálního stavu to, že se Evropa zřekla svého ideálu. Model sociálního trhu, který za studené války představoval lákavý střed mezi kapitalismem USA a sovětským centrálním plánováním, skončil s postupujícím liberalismem pod taktovkou Margaret Thatcherové. Omezování role vlády ve spojení s postupující globalizací prý vedly k tomu, že se evropská integrace posunula k odstraňování obchodních bariér a hledání příležitostí pro veřejný sektor.

"V centru Evropy i této nové ortodoxie leží Německo,“ připomíná expert. Jenže nově příchozím středoevropským zemím se nepodařilo tomuto trendu přizpůsobit a po roce 1989 zažívaly jednu "šokovou terapii“ za druhou. "Hlavní principy evropské integrace byly obráceny naruby,“ myslí si.

Anglický originál ZDE

Právě alternativu k tomuto bezbřehému liberalismu prý představují nové politické proudy, jako maďarský "neliberální stát“. Jenže fakt, že se Maďarsko ve svých  neliberálních vizích spojuje s Ruskem a Čínou, je prý pro EU katastrofální.

„Po celé dekády vytvářela evropská integrace vzestupnou pozitivní zpětnou vazbu - prosperita generovala politickou podporu pro další integraci, jež opět vedla k růstu evropské ekonomiky. Byl to vítězný recept v konkurenčním světě. Nicméně když začal být evropský model spojován s úsporami, nikoliv s prosperitou, zpětná vazba působí opačným směrem,“ myslí si analytik. Evropa podle něj nezbytně potřebuje nové recepty, jak se vyrovnat s ekonomickou nerovností a politickým extremismem.

"Kolaps režimu by byl tragédií nejen pro Evropu, ale pro všechny, kdo doufají, že překoná nebezpečné rivality minulosti a poskytne úkryt před vražednými konflikty současnosti,“ uzavírá expert.