Pro evropskou bezpečnost byl rok 2014 "černým rokem", míní generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Země aliance, především evropské členy, vyzval k zastavení propadu v obranných výdajích. Po krátkou dobu podle něj lze obranu zvýšit i při klesajících nákladech, dlouhodobě ale takový postup udržitelný není.

"Právě ve složité době, jako je nyní, je důležité se setkávat a diskutovat také o těžkých otázkách," podotkl prý Stoltenberg, který by rád mluvil s ruským ministrem zahraničí Lavrovem.

Stoltenberg v souvislosti s děním v loňském roce zmínil nevypočitatelné a asertivní chování Ruska, které v ukrajinské krizi a anexí Krymu rozkývalo dlouhodobé bezpečnostní prostředí Evropy. Upozornil ale také na hrozbu, která se ukázala na počátku roku při teroristických útocích v Paříži. Násilný extremismus na Blízkém východě a nepokoje v severní Africe podle šéfa NATO podporují terorismus v ulicích měst členů aliance.

Zatímco Rusko zvyšovalo výdaje na obranu, NATO náklady snižovalo

Na výroční konferenci v bruselské centrále aliance Stoltenberg upozornil, že Rusko i přes hospodářskou krizi minulých let i současné potíže zvyšovalo dlouhodobě výdaje na obranu. Ve stejné době země NATO své výdaje snižovaly.

"Také jsme viděli, že Rusko je připraveno sílu použít. Viděli jsme to v Gruzii, Moldavsku, na Krymu a nyní i na východní Ukrajině," uvedl generální tajemník aliance. Loni také podle něj letadla NATO vzlétla ke 400 ruským vojenským letadlům pohybujícím se u aliančních hranic, 150 případů se odehrálo v Pobaltí.

I tento vývoj a stále "asertivnější" chování Ruska je podle Stoltenberga jedním z důvodů, proč se NATO rozhodlo ke změnám, posílilo své východní země například vyšší ochranou vzdušného prostoru a na loňském summitu ve Walesu rozhodlo kromě jiného o zřízení sil s velmi vysokým stupněm připravenosti.