Grebeníček byl do čela KSČM poprvé zvolen v červnu 1993, kdy se uzavřely snahy reformovat stranu v moderní levicovou sílu. Zvítězil konzervativní směr, k němuž se přiklonil i Grebeníček. Později sice získal pověst pragmatického politika, který dokáže vystupovat umírněně a konstruktivně, když například na sjezdu v roce 1999 deklaroval, že chce definitivně skoncovat s praktikami přežívajícími z minulosti i s těmi, kdo nostalgicky vzpomínají na režim před rokem 1989, svoji konzervativní a revoluční tvář však ukazuje především na shromážděních svých příznivců, kde často vystupuje jako obhájce minulého režimu.

Miroslav Grebeníček se narodil 21. března 1947 ve Starém Městě na Uherskohradišťsku. Absolvoval pedagogickou a filozofickou fakultu v Brně a poté byl učitelem. Od roku 1975 byl odborným asistentem na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnešní Masarykovy univerzity), kde přednášel mimo jiné dějiny ekonomických a politických teorií. Od roku 1986 působil na fakultě filozofické. Ve stejném roce absolvoval roční studijní pobyt na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova.

Do komunistické strany vstoupil v roce 1975, do politického života výrazněji zasáhl až po 17. listopadu 1989. Od ledna 1990 do konce roku 1992 byl členem Federálního shromáždění. Do Sněmovny byl poprvé zvolen v červnu 1996 a mandát obhájil i v dalších volbách. Ve Sněmovně tak nyní tráví již šesté volební období, v současnosti je mimo jiné místopředsedou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Předsedou KSČM byl zvolen poprvé v červnu 1993. Svoje křeslo s přehledem obhájil i na dalších sjezdech v letech 1995 a 1999 a po relativně těsném výsledku i v roce 2004. V září 2005 se pak rozhodl kvůli problémům s programovou orientací strany z čela KSČM odejít. Jeho nespokojenost se týkala mimo jiné „změn ve stylu a metodách práce“, uvedl tehdejší místopředseda strany Václav Exner. Grebeníček později kritizoval, že se někteří komunističtí funkcionáři sbližují se sociální demokracií.

Grebeníček je znám řadou kontroverzních výroků

Pod jeho vedením komunisté ve volbách v roce 1996 skončili na třetím místě, stejný úspěch zopakovali i v letech 1998 a 2002. Strana, která za jeho vedení trvala na starých dogmatech a bagatelizovala zločiny komunismu, však měla nulový koaliční potenciál a parlamentní strany s ní odmítaly spolupracovat.

Grebeníček je znám řadou kontroverzních výroků. Například v roce 2013 zpochybnil tvrzení, že čin Jana Palacha v roce 1969 směřoval proti komunistické totalitě. V únoru 2005 řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, že „únor 1948 nebyl žádným komunistickým podvodem spáchaným na lidových masách“.

Grebeníček, který si pečlivě chrání své soukromí, je ženatý a má dvě dcery a syna. Jeho otec Alois Grebeníček byl trestně stíhán pro podezření, že se jako zástupce velitele vyšetřovacího oddělení StB v Uherském Hradišti podílel na politických zločinech 50. let. V červenci 2003 Alois Grebeníček zemřel.