Kostlán v tomto smyslu ostře kritizuje prezidenta Václava Klause, který na Havlově pohřbu hovořil a "pokrytecky vychvaloval veškeré hodnoty, které Václav Havel symbolizuje, jakožto někdo, kdo je celým svým postojem proti nim". "Na pohřebních akcích řečnil Klaus víckrát. Mohl se konečně u nás i venku zviditelnit „pozitivně“ (na Havlových tématech) a zároveň si připravovat „pohřeb se slávou“ pro sebe. Když už byla obnovena masarykovská pohřební tradice, tak z toho lze těžko vyjmout někoho, kdo si na Pražském hradě momentálně hraje na českého prezidenta," píše Kostlán na webu romea.cz.

Pohřeb byl podle něj navíc velmi přehnaný, okázalý, pompézní a nevkusný. "Státní nevkus vrcholil během piety u sv. Víta. Namísto Šarkózyho tam přikuloval Sarkozy, ten, který vyhání Romy z Francie. A církevní slovo zde vedl muž, který je názorově shodný s hlavním celebrantem Klausem (neboť pro něj bylo toto představení přichystáno)," tvrdí Kostlán.

Dále cituje Havlova přítele Petra Uhla a jeho rozhovor v deníku Právo, kdy Uhl mimo jiné řekl: "Havel skutečně připomíná Masaryka, jak se nyní často říká a píše. V těchto dnech ho ale připomíná i předstíraný smutek. Oba byli za svého života málokterými občany pochopeni. Když si politická elita neví s politikem rady, udělá z něho v den jeho smrti tatíčkovskou ikonu a vymyslí divadlo se šestispřežím a dělovou lafetou.“

Zbytečně se z něj udělala modla

Z Havla se podle Kostlána zbytečně udělala nedotknutelná modla. "Dokonce i ti z mediálních člověků, kteří před tím na Václava Havla kydali špínu, kde jen mohli, se nyní předháněli, kdo více, déle a podlézavěji zahraje na prohavlovskou strunu, kdo vícekrát o něm bude hovořit jako o neomylném polobohu, kdo častěji mu vypucuje obuv na poslední cestu," podotýká autor.

"Václav Havel by nenapsal tak absurdní drama, v němž mu bylo dáno hrát hlavní roli. Polední odcházení se mu však, nikoli jeho vinou, nepovedlo. Vedle úcty, upřímného loučení a slz nikoli krokodýlích, musel podstoupit i velké množství pokrytectví a licoměrnosti. Příliš mnoho lidí se po jeho rakvi chtělo vyšplhat na výsluní či na jeho skonu nějak vydělat."