„Dnes jsme v otevřeném dopise požádali a podpořili vládu, aby otevřela debatu a zahájila diplomatickou iniciativu v otázce humanitární bezletové zóny nad Ukrajinou. Měli bychom udělat maximum pro zajištění bezpečnosti civilistů. Musíme jednat rychle, každý den umírají civilisté,“ napsal na Twitter lékař, vysokoškolský pedagog a senátor s tím, že otevřený dopis na síti sdílel. Coby aktivista na sebe Hilšer upozornil v roce 2014 polonahým protestem v budově Úřadu vlády v místech, kde se odehrávají tiskovky po vládních jednáních. S vlajkou EU a NATO tehdy protestoval proti ruské politice na Ukrajině.

„Nemůžeme dále přihlížet útokům ruských ozbrojených sil na civilní obyvatelstvo, k nimž dochází v zesilující míře od zahájení ruské invaze na Ukrajinu,“ zdůvodňují zákonodárci svůj záměr. Podle nich ruská agrese představuje bezprecedentní hrozbu pro celou Evropu, ale také humanitární katastrofu pro mírumilovnou zemi. Ta se podle nich „provinila“ tím, že se přihlásila k evropským hodnotám.

Dnes jsme v otevřeném dopise požádali a podpořili vládu, aby otevřela debatu a zahájila diplomatickou iniciativu v otázce humanitární bezletové zóny nad Ukrajinou. Měli bychom udělat maximum pro zajištění bezpečnosti civilistů. Musíme jednat rychle, každý den umírají civilisté. pic.twitter.com/M0CZfTMWTR

— Marek Hilšer (@MarekHilser) March 9, 2022

„Sledovali jsme pozorně páteční jednání Severoatlantické aliance, které vyústilo v závěr, že NATO nevyhlásí bezletovou zónu nad Ukrajinou,“ popisují s tím, že vyjádřili vděk za aktivity české vlády poskytující Ukrajině zbraně a humanitární pomoc. Uvědomují si také, že vynucováním bezletové zóny nad Ukrajinou by se musely zabývat členské státy NATO, a tím by se přímo zapojily do konfliktu, který by tak mohl mít nepředvídatelné následky.  „NATO by tím rovněž popřelo svůj charakter obranné aliance, neboť zatím nedošlo k napadení žádného z jejích členů,“ dodávají.

Současně jsou ale otřeseni útoky na ukrajinské civilisty. „Zároveň jsme však hluboce znepokojeni pokračujícími útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo, ostřelování a bombardování vesnic, obytných čtvrtí měst, nemocnic a škol. Obyvatelé několika ukrajinských měst již od předminulého týdne strádají v podzemních úkrytech bez elektřiny a tepla, se ztenčujícími se zásobami potravin a pitné vody. Humanitární pomoc vypravená na Ukrajinu nemá šanci se k nim dostat,“ uvádějí s tím, že v sobotu musel magistrát města Mariupol přerušit evakuaci civilistů, neboť Rusko nerespektovalo slíbené příměří pro evakuaci civilního obyvatelstva.

Proto považují za nutné jednat alespoň o vymezené zóně pro humanitární koridory. „Pokud by k této operaci přispěly i státy mimo NATO, nemohlo by to být považováno za eskalační krok ze strany Aliance,“ myslí si a žádají premiéra, aby tento krok konzultoval s nejbližšími partnery, tedy Polskem, Slovenskem, Rumunskem a státy Pobaltí, případně Švédskem nebo Finskem. „Rozhodně si nepřejeme přímou vojenskou konfrontaci s Ruskou federací, pouze hledáme jakoukoliv přijatelnou možnost,“ ubezpečuje skupina zákonodárců v čele s Hilšerem. Další podepsaní jsou senátorka Adéla Šípová (za Piráty), senátor Miroslav Adámek (za ANO), senátor Přemysl Rabas (senátorský klub SEN a Piráti), senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty), senátor David Smoljak (STAN), senátor Tomáš Fiala (senátorský klub ODS a TOP 09), poslanec Martin Exner (STAN), poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL), poslanec Pavel Žáček (ODS).