Macron na summitu v Paříži překvapil výroky o tom, že by na Ukrajinu mohli být vysláni vojáci Severoatlantické aliance. Takové zprávy rychle dementoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a mnozí státníci včetně premiéra Petra Fialy nebo německého kancléře Olafa Scholze.

Podle bruselského listu Politico se Macron svými siláckými řečmi snaží Francouzům ukázat, že je světovým lídrem. Macron mimo jiné prohlásil, že „Evropa je v sázce“ a je třeba pokračovat v pomoci Ukrajině a „udělat všechno, co bude třeba, tak dlouho, jak bude třeba“. Macron také slíbil, že zesílí tlak na dodávku dělostřeleckých granátů a raket dlouhého doletu.

Jenže ani domácí Francie Macronovi nevěří. Francouzský prezident již dříve pronášel silná slova o podpoře Ukrajiny, ale ve skutečnosti Francie poskytla v poměru k HDP mnohem menší pomoc než třeba Polsko a další země. A nyní se proti jeho slovům vymezily všechny opoziční síly napříč politickým spektrem.

Marine Le Penová z krajní pravice Macrona pranýřovala s tím, že západní jednotky na Ukrajině „by měly být vyloučeny“, protože jde o zahrávání si s „životy francouzských dětí“. Vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon prohlásil, že je „šílenstvím“ stavět jednu jadernou mocnost proti druhé jaderné mocnosti“.

Silácké řeči francouzského prezidenta odsoudila například i Socialistická strana a konzervativní Les Républicains. Macronova centristická liberální strana se navíc pohybuje před červnovými volbami do Evropského parlamentu v průzkumech daleko pod krajní levicí a krajní pravicí.

Nesouhlasně vystoupila i řada expertů ve francouzském tisku a televizi. „Opravdu nechápu, proč to řekl, může to být vnímáno jako docela nebezpečný, znepokojivý nápad, posílat na Ukrajinu francouzské vojáky. Zvláště když nemáme žádnou dohodu v rámci EU,“ uvedl průzkumník společnosti OpinionWay Bruno Jeanbart.

Podle Jeanbarta šlo Macronovi spíše o „vyslání vzkazu diplomatickým partnerům“. Ukrajinci však mají diplomatických vzkazů od Macrona plné zuby a dali by přednost zbraním – což je oblast, kde Paříž namísto vedení výrazně zaostává za USA, Německem, Británií a Polskem. Macronovy loňské sliby o velké pomoci totiž zatím zůstaly nenaplněny.